Ivan Štern: Zemní plyn jako médium přechodu mezi energetikami

21. únor 2021

V reakci na ostudné odsouzení Alexeje Navalného nejeden pozorovatel očekával, když už nic jiného, že německá vláda na protest zastaví výstavbu plynovodu Nord Stream II.

Spolková vláda se přesto nevyjadřovala. Proč asi? Jistou nápovědou tu mohou být postoje obou ekonomických ministrů, ministra financí a sociálního demokrata Olafa Scholze a ministra hospodářství a křesťanského demokrata Petera Altmaiera. Dokončení plynovodu rozhodně nerozporovali. Ještě před aférou kolem Navalného přesto upozorňovali, že z hlediska energetické bezpečnosti Německo opravdu nemůže být závislé výlučně na ruském plynu.

Čtěte také

Přišli s nápadem, kterým chtěli nastolit určitou rovnováhu. Jeden i druhý jej předložili Američanům. Na Labi u města Stade, ležícího pod Hamburkem, vybudují terminál, ke kterému budou připlouvat nejen americké, ale katarské, saúdskoarabské, kanadské, norské, dokonce i ruské lodě a přivážet zkapalněný zemní plyn. Technologie terminálu zkapalněný plyn převede do skupenství plynného a plynovod jej následně rozvede po celém Německu. 

Nabídkou Němci chtěli Američany uklidnit.

Projekt má kromě politického hlavně věcný podtext.

Přechodný stav

Německo postupně opouští uhelnou a atomovou energetiku a nahrazuje ji obnovitelnými energetickými zdroji. Fotovoltaikou a energetickými větrníky. Přechod z jedné energetiky do druhé nejde učinit naráz, překlopením. Plyn tu má sehrát roli přechodného média. Země tak získá čas k tomu, aby si vybudovala dostatečnou síť obnovitelných energetických zdrojů.

Čtěte také

Ukazuje se, že odhady, kdy by mělo být dosaženo plnohodnotné alternativní energetické sítě, byly optimistické. Výstavba energetických větrníků vázne. Ne proto, že by nebyla ochota tuto technologii vyrábět a instalovat, ale proto, že mezi německými obyvateli narůstá nechuť strpět park větrníků za humny své obce.

Thomas Herker, starosta bavorské obce Pfaffenhofen, která se chlubí tím, že jako první v Německu celou svoji energetickou potřebu pokrývá z alternativních zdrojů, ví, jak bylo bezmála nemyslitelné zpočátku pro odpor občanů postavit v okolí větrníky. Teprve když se podařilo je přesvědčit, že na proměně výtečně vydělají, byli Pffafenhofenští ochotní se s větrníky na okolních kopcích smířit. 

Peníze vynaložené na výstavbu terminálu nebudou zmarněny ani v okamžiku, kdy Německo odejde i od zemního plynu. Terminál ve Stade poslouží jako vstupní brána pro zkapalněný bioplyn, vyráběný z obnovitelných zdrojů, a pro zkapalněný vodík, považovaný za energetické médium budoucnosti.

03336285.jpeg

Zbývá ještě doufat, že německá vláda najde jiný účinný způsob, jak Kremlu dát najevo krajní rozladění nad skandálním zacházením s Alexejem Navalným.

Autor je publicista

autor: Ivan Štern
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.