Italská mafie

Mafie je neodmyslitelně spjata se Sicílií. Špatné životní podmínky a nezájem ze strany stále se střídajících pánů se promítly na mentalitě tamních obyvatel. Zakořeněná nechuť, nedůvěra a odpor vůči každé oficiální vládě vytvořila ideální situaci pro zrození neoficiální vlády, která přinesla zákon a řád. Od počátku šlo mafii o bohatství, ale opírala se také o tradici cti.

Vendeta a omerta, akt msty a mlčenlivosti - pojmy, které zná snad každý. Mafie se ovšem vyvíjí stejně jako italská společnost. Od 50. let začala těžit z industriálního rozvoje chudého jihu. Nástup hippies přinesl obchod s drogami. V 70. letech zemřelo kvůli mafii 500 lidí, v 80. ještě o třista více. Na scénu vstupuje soudce Giovanni Falcone. Přichází s tím, že mafie není problémem jihu Itálie, ale sahá až do nejvyšších pater státní moci.

Mafie dostává strach. V květnu roku 1992 jsou Falcone, jeho žena a členové ochranky zavražděni. O pár měsíců později potká stejný osud i jeho spolupracovníka Paola Borselliniho.

"Falcone aplikoval nové vyšetřovací postupy, spolupracoval s Američany a jako první začal využívat informace takzvaných kajícníků - mafiánů, kteří se z nějakého důvody rozhodli spolupracovat s justicí. Podařilo se mu rozbít tehdejší "vojenské" vedení sicilské mafie. Proto byl zavražděn," říká spolupracovnice Českého rozhlasu v Římě Vědunka Lunardi.

Zavraždění populárních soudců vyvolalo vlnu protestů, masové demonstrace. Italští skladatelé z celé země složili za zavražděné requiem. Na svědomí mafiánů se snažil apelovat i sám papež.

"Mafie nemůže změnit a nemůže zadupat nejsvětější právo boha - právo na život. Sicilský národ, který miluje život, který dává život, nemůže žít pořád v očekávání smrti. Pod tlakem atmosféry smrti."

Řím se po desetiletích pokojné koexistence s mafií konečně vzchopil k boji. Vyšetřovatelé zjistili, že žádná stavba, žádný větší projekt se neobešel bez takzvaného tangente - finančního podílu. V roce 1993 soudci požádali parlament, aby zbavil imunity 113 poslanců. Došlo k zatčení i největších mafiánských bossů jako Tota Riiny nebo Carmineho Alfieriho. Vyšetřování a soudu se nevyhnuli premiéři - Bettino Craxi a Giulio Andreotti. Zdálo se, že mafie je na kolenou. Ovšem současný capo di tutti capi, boss bossů Bernardo Provenzano, který policii uniká přes 40 let, zahájil modernizaci své organizace.

"Sicilská mafie se jaksi civilizovala. Velcí mafiáni skončili za mřížemi a jejich nástupci, jejich děti jsou lidé často s universitním vzděláním, nepotřebují již tolik brutální násilí. Ovlivňuji společnost i politiku penězi. Peníze získané kdysi z obchodu s drogami a prostituce mohou dnes rozmnožovat investicemi a finančními operacemi. Peníze byly a jsou to hlavní, co mafii zajímá. Soudce Falcone také považoval za důležitý trest pro mafiány zabavovaní majetku. Ostatně eventuální špinavou práci za ně mohou dělat jiné mafie," říká Vědunka Lunardi.

Mafie se globalizovala. Sacra corona unita, operující především v Apulii, kalabrijská N'drangheta, neapolská Camorra a sicilská Cosa Nostra operují i nadále. Jeden italský ministr se před pár lety nechal slyšet, že Italové si zřejmě musí na mafii zvyknout. Jsou tací, kteří se s tím ovšem smířit nehodlají.

"Spravedlnost v našem státě neexistuje. Nikdy by mne nenapadlo, že vrahové nebudou dopadeni, že více než deset let po zavraždění mého bratra nebude případ vyšetřen. To, že nikdo nezaplatil svůj účet, se mne hluboce dotýká," prohlásila nedávno pro televizi RAI s rozhořčením v hlase Falconeho sestra Maria, které se ani po deseti letech nedočkala dopadení vrahů a vyšetření celého pozadí případu. A už se asi nedočká. Mafie opět zdvíhá hlavu a je dnes prý silnější, mocnější, zákeřnější a hlavně bohatší než dřív.