Hudebníci amerického letectva se chystají na inauguraci
Oči celého světa se upírají k Washingtonu. Dnešní inaugurace Baracka Obamy přiláká podle odhadů miliardy televizních diváků. Jak to asi prožívá jeden z důležitých aktérů, který bude velmi viditelný, kapelník orchestru amerického vojenského letectva? Ten totiž hraje při inauguraci tradičně jednu z hlavních rolí.
V předvečer inaugurace vyhrávají v ulicích v centru Washingtonu pouliční muzikanti. Mnoho z početných kolemjdoucích to přiměje k malému tanci na zahřátí. Už za několik hodin tady ale bude znít úplně jiná muzika.
Orchestr amerického letectva nechyběl v žádném inauguračním průvodu od roku 1949. A bude v něm mít čestné místo i letos. Mužem, který drží taktovku, je plukovník Denis Leyndecker. Když mu řeknu, že jsem z Čech, okamžitě pookřeje.
"Milujeme české pivo a jídlo. Češi jsou tak vřelí a skvělí lidé! Poznal jsem vás, když jsem byl velitelem orchestru Amerického letectva v Evropě v letech 1995 až 2002. Sídlili jsme na základně Ramstein v Německu. Ale často jsme zajížděli hrát do okolních zemí, včetně České republiky. Měl jsem tak možnost poznat Plzeň a další krásná města," uvedl.
Co pro plukovníka Leyndeckera osobně inaugurační koncert znamená? "Je to určitě jeden z vrcholů kariéry. Vždyť se koná jen jednou za čtyři roky. A potom je to jedna z těch vzácných chvil, kdy my, sice jako muzikanti, ale přesto příslušníci amerických ozbrojených sil, můžeme vzdát hold našemu nejvyššímu veliteli. Pro mně jako pro vojáka je to nesmírně významný moment," vysvětlil.
"Osobně to beru jako velkou poctu, že povedu náš orchestr při inauguraci už podruhé. Je výjimečné, když se to povede člověku jednou, a já mám to štěstí, že se mi to poštěstí podruhé. Navíc jsem dojatý jako člověk, který se narodil a vyrůstal ve městě Springfield ve státě Illinois a teď máme prezidenta, který je také ze státu Illinois," doplnil.
Účast na inauguraci ale znamená pro orchestr i pro jeho velitele také spoustu práce. Koneckonců se na oslavu soustředí pozornost nejenom Ameriky, ale bez přehánění celého světa.
"Na tuhle inauguraci už se logisticky připravujeme skoro rok. Přibíráme na ni do orchestru další muzikanty a teď jsme tak 99členné hudební těleso. Jen si představte, co to pro mne jako pro velitele znamená. Samozřejmě, že kolegové stejné hodnosti jako já u jiných jednotek mají víc podřízených. Ale reprezentativní orchestr je přece jen něco jiného. Já se musím starat o to, abychom měli dobře sestavený repertoár, dobře hráli a drželi přitom pochodový tvar. Musím dbát na to, aby všichni měli všechno dobře nazkoušené. Zároveň, aby měli nejen dobré uniformy, ale aby měli skvělé uniformy, vypadali tak, jak se sluší a patří, a reprezentovali vzdušné síly. Při inauguraci se nesmí nic zanedbat, nic pokazit. Je to přece nádherný okamžik," upřesnil.
Plukovníkovi Leyndeckerovi je jen trochu líto, že to jeho nejbližší neuvidí přímo, ale v televizi. "Mám velkou rodinu. Byl jsem za třicet let manželství požehnán šesti dětmi. A je pro mne také požehnáním, že se žena, která si mne vzala za manžela, postarala o všech šest dětí, když jsem s nimi nemohl a nemohu vždycky být. Bez rodinné opory bychom nemohli plnit naše vojenské úkoly," dodal plukovník.
Taková slova samozřejmě mohou znít od vojáka skoro jako klišé. Ale vězte, že do Washingtonu přijeli na inauguraci lidé z celých Spojených států, za vlastní peníze, ve vlastním volném čase. Dokládá to význam, jaký Američané - plukovníka Leyndeckera z toho nevyjímaje - dnešnímu dni přikládají.
