Hendikep neberu jako životní překážku, říká Michal Mižigár. O romství nyní přednáší i v britském Peterborough

30. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Michal Mižigár

Michal Mižigár je absolventem romistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, navíc momentálně dokončuje magisterské studium v Budapešti. Přitom před lety málem kvůli svému hendikepu nastoupil do zvláštní školy.

„Narodil jsem se jako slyšící, díky očkování a následnému zánětu mozkových blan jsem o ale většinu sluch záhy přišel. Můj hendikep odhalila až paní učitelka ve školce. Naučil jsem se totiž tak dobře odezírat, že na to doma nikdo nepřišel. V Písku, odkud pocházím, mě s naslouchátkem nechtěla přijmout žádná základní škola.“

Jako romské dítě s vrozeným hendikepem mě chtěli poslat na zvláštní školu. Moje maminka se však nevzdávala a více než půl roku bojovala za to, abych mohl nastoupit na normální základku. Bez toho bych se na svou cestu, na které mi pomáhalo hodně dobrých, lidí nikdy nemohl vydat.

„Už byla polovina srpna a já jsem pořád nebyl nikam přijat. Moje matka vypadala jako jedna z těch, které nechtějí pustit dítě do školy.“

Michal nakonec i přes své sluchové postižení jako první člen písecké romské komunity vystudoval střední školu, což mu otevřelo cestu k vysokoškolskému studiu, jak v České republice, tak v zahraničí. Dnes aktivně podněcuje v mladých lidech touhu poznávat vlastní jazyk, historii, tradice a obecně chuť se vzdělávat. Svůj hendikep nebere jako životní překážku.

Čtěte také

„Zřejmě jde o pozůstatek minulého režimu, že jsou hendikepovaní lidé bráni jako hloupí. Když někdo neslyší, nedoslýchá, znakuje, tak není hloupý, jen má omezené možnosti se něco dozvědět. Potřebuje pomoct tak, aby si mohl vědomosti srozumitelně doplnit.“

A Vy jste někdy znakoval?

„Ne. Když se na to přišlo, vzali mě na kliniku v Žitné ulici, kde jsem strávil několik týdnů. Dostal jsem naslouchadlo a přišel šok. A moji rodiče mě tam nenechali, vzali si mě domů. Řekli, že mě naučí mluvit, babička mě začala učit romsky. Takže já jsem vyrostl jako jiné zdravé děti.“

Rozhodnutí rodičů a jejich přístup Vám hodně pomohl. Bez toho byste se nedostal tam, kde nyní jste, nestudoval byste vysokou školu v Maďarsku.

„To je pravda!“

Spolupráce s organizací Compass

Michal Mižigár dokončuje magisterské studium na Středoevropské univerzitě v maďarské Budapešti. Nejvíce času věnuje své diplomové práci, k tomu přednáší romskou historii a romský jazyk po celé Evropě. Podle svých slov by rád přispěl k tomu, aby si co nejvíce mladých Romů uvědomovalo svoji romskou identitu. I z toho důvodu přijal pozvání Petra Toráka z anglického Peterborough.

Čtěte také

„Já jsem tam už minulý rok dělal výzkum pro moji diplomovou práci, takže jsem měl možnost seznámit se s aktivitami, které tam Petr podniká. Ve Velké Británii žije mnoho českých a slovenských Romů a poptávka po přednáškách tam proto je. Zajímají se o to, jak se vyvíjí vnímání romské identity u romských dětí z Čech nebo ze Slovenska. Tyto děti tam mají automaticky rovné šance, nejsou odsuzovány kvůli tomu, že mají jiný mateřský jazyk. Pro mě osobně je zajímavé sledovat, co se s těmito dětmi děje, jestli se pořád cítí být Romy, Čechy, nebo třeba kosmopolitními občany.“

Začnete proto spolupracovat s charitativní organizací Compass. Přednášet budete malým dětem a mladým dospělým. O čem konkrétně si s nimi budete povídat, s čím jim budete pomáhat?

„S Petrem Torákem jsme se domluvili na seminářích pro učitele, sociální pracovníky či úředníky, kteří pracují s romskou mládeží. Chceme, aby pochopili, odkud Romové pochází. A dále budu pracovat s romskou mládeží na tom, aby nezapomněla svůj jazyk. Uspořádáme kurzy romštiny, budeme si číst romskou literaturu a povídat si o romských dějinách.“

 „Včera proběhl první kurz pro profesionály. Přihlásilo se asi 12 lidí z různých sfér, od akademie přes sociální práce až po neziskové organizace.“

Jaké dotazy na vás směřovali?

„Šlo o úvodní hodinu. Lidé se nejčastěji zajímají o romskou kulturu, tradice a historii. A to nejen českých a slovenských Romů, ale i těch, kteří do Velké Británie přicházejí z Rumunska.“

Spustit audio