Geneticky modifikované rostliny nám pomohou zvládnout klimatické změny, věří botanik

25. duben 2018

Slovní spojení geneticky modifikované potraviny ještě stále nahání mnoha lidem hrůzu. Jak se na genetickou modifikaci plodin dívat? Hostem Magazínu Leonardo byl botanik Tomáš Moravec z Ústavu experimentální botaniky.

„Obyvatelstvo má pocit, že geneticky modifikovaná rajčata a jablka jsou běžně u nás na trhu, ale není to tak. Jedinou potravinou, která se zde smí pěstovat, je kukuřice, ale dva roky už se nezasela. Nejvíce se tu pěstovalo asi 8 tisíc hektarů, ale jen pro představu se u nás pěstuje kukuřice na 400 tisících hektarech,“ uvedl vědec.

Problémem je povolení pěstování. „Vše se řeší na úrovni Evropské unie, Jednotlivé státy sice mohou zakázat na svém území pěstování povolených odrůd, ale nemohou povolit pěstování těch zakázaných... Evropská unie od roku 1998 nepovolila žádnou novou geneticky modifikovanou plodinu.“

Navíc musí potraviny obsahující geneticky modifikovanou složku být označeny. „A nedůvěra spotřebitelů je veliká... To také ovlivňuje celkový výzkum této oblasti. Proto ani tyto obory nejsou pro studenty zajímavé, protože ti pak nemají uplatnění.“

Přístup ke geneticky modifikovaným potravinám je odlišný v Severní a Jižní Americe. „V USA ještě před deseti lety 90 % produkce soji a kukuřice bylo ve formě GMO, ale většina obyvatelstva o tom neměla ani zdání.“

Zajímavým příkladem užívání GMO v rozvojových zemích je Bangladéš. Tam pěstují odrůdu lilku, která je odolná vůči hmyzu, není tedy třeba používat tolik insekticidů, stejně jako nová odrůda brambor. Tyto plodiny si vyvinuli tamní vědci sami, takže to není komerční věc, kterou by nějaký zahraniční konglomerát za licenční poplatek prodával.
Tomáš Moravec

„Americká populace se prostě o to nezajímá. Ale i tam se situace mění, velmi populární je dnes označení GMO Free a podobně. Takže vlna odporu proti GMO v USA a Kanadě je také, ale není to ještě mainstream jako v Evropě.“

Čeští vědci se snaží využít geneticky modifikované rostliny pro výrobu léčiv. „Pro spoustu léčiv je to ideální způsob, jak je ve velkém snadno a bezpečně vytvořit. Protein vytvořený v rostlinách se v drobnostech liší od lidského proteinu, takže náš poslední projekt zkouší přimět rostliny k tomu, aby dávaly do bílkovin cukry, které by dávalo lidské tělo.“

Také možnosti úpravy genomu se neustále vyvíjejí, jednou z posledních je tzv. Crisper. „Ten umožní změnit jednotlivé písmenko genetického kódu rostliny a zbytek nechat tak, jak byl. Tato technika byla ještě před deseti lety sci-fi. Dříve bylo možné jen přenést do rostliny část genomu z jiné rostliny, ale nemohl jste říci, kde skončí.“

Dnes můžeme konkrétní báze přepisovat, a tak zvyšovat nebo snižovat aktivitu genů, které v rostlině jsou. Nemůžeme sice dát rostlině úplně novou vlastnost, ale můžeme ovlivňovat ty, které v rostlině jsou.
Tomáš Moravec

Botanik vidí největší potenciál geneticky modifikovaných plodin v oblasti zemědělství, protože aplikace ve farmacii jsou zatím jen okrajové.

„Většina plodin i v budoucnu bude určena k zemědělskému použití. Tedy k tomu, aby se snižovala spotřeba pesticidů, aby se ovlivnilo hospodaření s vodou, protože se mění klima a tlaky škůdců a chorob, na což je třeba zemědělství připravit,“ připomněl roli GMO Tomáš Moravec.

autoři: Filip Rambousek , oci
Spustit audio

Související