František Černý z Čechomoru: Myslím, že je dobré říkat pravdu, ať je jaká chce

Skupině Čechomor právě vychází album Nadechnutí a také o ní Česká televize natáčí dokument Čechomor 30. Podle muzikanta a příležitostného herce Františka Černého je to pro účastníky v dokumentech vždycky těžké, pokud člověk „není mistrem slova nebo to nemá připravené.“

Čtěte takéČechomor ve Studiu 1

Jak se František Černý cítí, když ho někdo natáčí? „Spíš je to takovej můj vnitřní pocit… Ta pravda, když ji řeknete, tak je vždycky tak podivná, že jí nikdo nevěří. A když řeknu, že nechci, aby o mě někdo něco věděl, tak to nikdo nepochopí.“

Lidé podle něj mají tendence buď všechno sdělovat či prožívat vnitřně a užívat si to. „Já to mám třeba tak, že se potřebuju s těmi věcmi dělit s určitýma osobama, ale není to celá republika.“

Kromě Úsměvů smutných mužů účinkoval také jako taxikář v Knoflíkářích a hlavně ve snímku Rok ďábla Petra Zelenky. „On to pro nás byl tak ďábelský rok, že půlku natáčení si vůbec nepamatuju. Bylo to velmi dynamické,“ vzpomíná na natáčení.

Dá vás první natáčecí den do nějaké jámy plné písku, tam vás zavře do nějakého auta. Tím pískem vás pomatle, aby to nešlo dolů. Když to zaschne, tak vám doprostřed postaví lahev whisky a cigára a řekne ‚Upravte se.‘
František Černý o natáčení s Petrem Zelenkou

Ve snímku Úsměvy smutných mužů režiséra Dana Svátka si František Černý zahrál alkoholika v léčebně. „Na začátku jsem byl opatrný a navíc šlo o epizodní roli... Pak jsem zjistil, co to je za materiál a kdo v tom bude hrát, tak jsem si říkal, že to asi bude dobrá ryba.“ popisuje Černý.

K roli alkoholika dodává: „Takhle na dně jsem nikdy nebyl. Jak zpívá Fixa, dno je dobrý na to, aby si ho člověk prohlíd. Ale nechci se ho ani dotýkat, protože je na něj dobře vidět.“