Filip Nerad: Bič, který neštípe. Boj EU za vládu práva je zatím dost bezzubý

Druhý den po složitě vyjednaném kompromisu v otázce budoucího víceletého rozpočtu sedmadvacítky a fondu na její obnovu byl v Maďarsku vyhozen šéfredaktor jednoho z posledních nezávislých médií, zpravodajského portálu Index. Na protest proti tomu ho následovala většina redakce a v ulicích Budapešti se demonstrovalo za svobodu tisku.

Čtěte také

Luboš Palata: Orbán se po summitu EU smál. Ale možná naposledy

V předchozích dnech se přitom v srdci Unie zleva i zprava skloňovalo, jak pomocí příštího rozpočtu přispět k dodržování principů právního státu, jako je právě nezávislost médií a další svobody. A zejména jak toto dodržování účinněji vymáhat, pokud některá z evropských vlád tyto základní stavební kameny každé demokratické společnosti rozviklává, nebo dokonce úplně odstraňuje.

To se teď podle názoru evropských institucí děje v Polsku a v Maďarsku. Varšavská vláda se dostala s Unií do křížku kvůli své sporné soudní reformě, jejíž některé části už odmítl jako protiprávní i evropský soud. Vláda Viktora Orbána toho má – lidově řečeno – na triku mnohem víc. Její kritici jí kromě omezování svobody tisku připisují likvidaci nezávislé justice, pošlapávání akademických svobod nebo hon na nevládní organizace.

Týká se to i nás

Čtěte také

Petr Šabata: Na summitu vyšlo najevo, jak je Visegrád nebezpečný

S oběma zeměmi vede Unie už několik let sankční řízení podle článku 7. Tento bič na „zlobivé členy“ ale moc neštípe. Budapešť i Varšava sice teoreticky mohou přijít o hlasovací práva na unijní úrovni, prakticky se toho ale bát nemusejí. A také se nebojí. Řízení se vlečou, oba hříšníci se navzájem podporují, takže zbytek států nemá šanci trest nikdy prosadit. Hypotetická hrozba je ani v nejmenším od nastoleného kurzu neodvrátila a bez skrupulí ho razí dál.

Účinnější pákou na státy nerespektující společné hodnoty má teď být svázání vlády práva s evropskými dotacemi. Kdo ji nebude ctít, může o unijní peníze přejít. Takové sankce by Polsko i Maďarsko „štíply“ mnohem bolestněji. Proto se také proti takovému mechanismu rezolutně postavily. Z původně tvrdě nastavené podmínky pro čerpání financí z bruselské pokladny ale po summitu zůstala pouze obecná zmínka, že Evropská komise tento režim kondicionality navrhne a Rada má opatření schvalovat kvalifikovanou většinou.

Čtěte také

Ivan Štern: Orbán diktátorem málem proti své vůli

Tuto vágní formulaci si každá ze stran vykládá po svém, každopádně je ale velkým ústupkem Polákům a Maďarům, aby rozpočtový summit nezablokovali. Europoslanci se sice teď chtějí pokusit toto podmínění dotací dodržováním vlády práva zpřísnit. Žádné výraznější přitvrzení se ale nedá moc očekávat, pokud na něj mají přistoupit i státy. Spíš se tak bude čekat, s čím přijde Komise.

Celý spor o tzv. rule of law ukazuje, jak obtížné je měnit unijní pravidla postihující jednotlivé členy, když oni sami jsou těmi, kdo o nich rozhodují. Těžko si lze představit, že budou souhlasit s opatřeními, která se mohou velmi brzy obrátit proti nim. Tedy že si na sebe dobrovolně ušijí bič, když už jsme u této terminologie. Nelze tak spoléhat na to, že to bude Unie, kdo zajistí dodržování základních principů právního státu. To zůstane úkolem každé členské země.

S Polskem a Maďarskem přitom tento problém nemusí končit. Už teď vzbuzují obavy plány slovinské vlády na zásahy do veřejnoprávních médií. Před nedávnem vyvolávaly znepokojení kroky rumunského kabinetu.

Filip Nerad|foto:Khalil Baalbaki,Český rozhlas

Český premiér Andrej Babiš v Bruselu prohlásil, že nás se tento problém netýká a věnoval se hlavně snahám o navýšení tuzemských dotací. I když svou poznámku zřejmě vztahoval na situaci v Česku, tak se mýlil. Porušování demokratických hodnot a práva v Unii se týká všech jejích členů. I nás. A nesmíme před ním zavírat oči, i když je EU proti němu dost bezzubá.

Autor je analytik Českého rozhlasu