Fenomén Tramping. Jak dodnes přežívá duch trampských osad?

„Montážní pěna do přírody nepatří.“ Kokořínsko odstraňuje nelegální kempy. Jak tábořit legálně?

Kokořínsko a také tamní tramping by mohlo do budoucna chránit UNESCO. Navrhují to někteří vědci z Akademie věd, podle kterých jde o naprosto unikátní spojení krásné přírody a člověka. Jedinečnost území chce zachovat i vedení Chráněné krajinné oblasti, které teď společně s ochránci přírody odstraňují tamní nelegální chaty a velká tábořiště.

Čtěte také

Sedíme v kempu Bororo u ohniště pod velkým převisem, vedle nás lebka srnce, jsou tady hrábě, lopata a spousta nasekaného dřeva. Právě taková tábořiště by mohla zůstat. Na rozdíl od velkých, která nebudou tolerována.

„Souhlasím, protože takové věci do přírody už prostě nepatří. Opravdu jsem viděl taky montážní pěnu, skleněné tabulky zasazené do skály... Tak to už mi přijde moc. Při údržbě těch kempů máme pořád myslet na to, že jsme v přírodě, a máme se k ní chovat jako k přírodě,“ zamýšlí se tramp. „Je pravda, že některé osady už jsou velké, vybavené, ale stále si nemyslím, že by to bylo na škodu tomu CHKOčku,“ dodává.

Zachování některých tábořišť

Čtěte také

Na nelegální tábořiště upozornili archeologové v roce 2008. Teď se k problému vyjadřovat nechtějí. Komunikaci předali Akademii věd. Ta se ale před pár týdny za zachování některých tábořišť postavila. Akademii zastupuje historička vědy a enviromentální pedagožka Michaela Nohejlová Zemková.

„Nejenom, že přírodě neškodí, ale navazují na jakýsi krajinný management, který se tady odehrával 40 000 let zpátky. Tady opravdu naši mezolitičtí předkové takto hospodařili. Samozřejmě, pokud dnes někdo vytváří stavby, ze kterých leze montážní pěna nebo tam trčí chemická kotva v pískovci, tak to neschvalujeme,“ konstatuje.

Lidé, kteří jsou z převisů vyháněni, zakládají tábořiště divoce po lese, kde škodí mnohem víc.

Dokument podepsalo 27 akademiků, geologové, archeologové nebo ochránci přírody. Podle Zemkové by se dal zjednodušit do dvou hesel: Chaty zničme, zbytek uchovejme.

„Naopak tam, kde byla tábořiště zrušena – v Českém ráji – se děje, že potom lidé, kteří jsou z těch převisů vyháněni, zakládají tábořiště divoce po lese, kde škodí mnohem víc,“ upozorňuje Zemková.

UNESCO

Akademici také mluví o tom, aby území chránilo UNESCO, třeba jako pozůstatky hornictví v Krušných horách.

„Když si čtu vyhlášení UNESCO k nově plánovaným přírodním parkům, vždycky na jednom z prvních míst je spolupráce s místními lidmi. To znamená, aby ochrana toho území nešla do konfliktu s lidmi, kteří tam žijí. Správa CHKO šla podle toho trendu doporučeného UNESCO – to znamená, že lidi, kteří přicházejí a nezanechávají žádné větší stopy, tolerují,“ přibližuje Václav Cílek z Geologického ústavu Akademie věd.

Legální táboření

CHKO patří pod státní Agenturu ochrany přírody a krajiny. Ta napočítala 119 nelegálních staveb, tedy chat, velkých a malých kempů. Dvacet jich za poslední dva roky odstranila, třeba kemp Mrtvý dítě, Dannyho kemp nebo Gaspáčo. V odstraňování velkých kempů a chat bude pokračovat i letos. Malé kempy chce ale zachovat.

Čtěte také

„Také se snažíme najít způsob, jak lidem umožnit, aby na Kokořínsku mohli tábořit legálně. Hledáme možnost, jak taková místa vyhradit pro to, aby se tam táboření v trampském duchu umožnilo i nadále,“ vysvětluje mluvčí agentury Karolína Šulová.

Táboření mimo vyhrazená místa zakazuje zákon o ochraně přírody a krajiny, rozdělávání ohňů lesní zákon.

autoři: Radek Duchoň , vma
Spustit audio