Po sérii neúspěchů se objevila nová naděje při hledání léku na zpomalení postupu Alzheimerovy choroby. Výsledky předběžných testů experimentálního přípravku ukazují, že se díky němu podařilo snížit klinické příznaky v mozcích testovaných dobrovolníků a také zlepšit jejich poznávací schopnosti.
Informuje o tom server americké stanice CNN.
Spánek je klíčem k celkovému zdraví a lékaři doporučují spát sedm až devět hodin denně, aby se člověk cítil odpočatý. Když je však spánku přespříliš, může mít problémy mozek, píše americký týdeník Newsweek.
Takové zjištění vede experty k opatrnému optimismu, že by se mohlo podařit dosáhnout těchto výsledků také v budoucích klinických studiích. Americká biotechnologická společnost Biogen a japonský výrobce léčiv Eisai minulý týden oznámily, že protilátka BAN2401 nejenže snížila tvorbu nových shluků takzvaného amyloidu beta v mozku, ale zredukovala i již existující shluky v průměru až o 70 procent. Výskyt tohoto vláknitého bílkovinného agregátu v mozku je právě typickým znakem Alzheimerovy choroby.
Léčivo během testování přineslo až o 30 procent lepší výsledky než placebo. Jednalo se především o zlepšení poznávacích schopností testovaných osob. Detaily o imunoterapii vědci prezentovali na letošní mezinárodní konferenci Asociace pro Alzheimerovu chorobu v Chicagu.
Doktorka Lynn Kramerová ze společnosti Eisai vysvětluje, že testování probíhalo na lidech s nízkým stupněm postižení. Trpěli například mírným zmatením či příležitostně zapomínali jména. Cílem výzkumu je totiž právě to: zastavit Alzheimerovu chorobu už v úplných počátcích.
Reakce vědecké komunity na nové poznatky jsou však smíšené. Podle Julie Schneiderové, profesorky patologie z lékařské fakulty americké Rushovy univerzity, nejsou výsledky testů až tak překvapivé. „Je jistě povzbudivé vidět zlepšení v poznávacích schopnostech jedinců a zpomalení postupu nemoci, ale osobně si myslím, že je třeba udělat mnohem víc“, vysvětluje doktorka.
Vědecká šéfka Asociace pro Alzheimerovu chorobu Maria Carillová nicméně podotýká, že správná kombinace léků je budoucností, protože úplné vyléčení Alzheimerovy choroby je zatím v nedohlednu. Schopnost zpomalit postup nemoci, byť třeba jen o dva roky, tak bude pro mnoho pacientů zásadní.
Naděje, že právě BAN2401 by mohl být velkou pomocí pacientům, se v prosinci ponejprve začala vytrácet. Účastníci výzkumu totiž nejevili významné zlepšení během prvních 12 měsíců natolik, jak to studie očekávala. Společnost Biogen ale nedávno informovala, že nejvyšší desetimiligramová dávka léčiva, podávaná pacientům každých 14 dní, vykázala statisticky lepší výsledky po ukončení kompletní osmnáctiměsíční terapie.
Podle vyjádření doktorky Kramerové už společnosti Eisai a Biogen kontaktovaly příslušné regulační úřady ve Spojených státech, Evropě a Japonsku za účelem zahájení diskuze ohledně povolení léčiva.
Keith Fargo, ředitel vědeckých programů Asociace pro Alzheimerovu chorobu však pro CNN uvedl, že před tím, než regulátoři lék schválí, bude muset dojít ještě ke třetímu rozsáhlému testování. Pacienti si tak na nový lék budou muset ještě několik let počkat.
Předchozí testy však údajně ukázaly, že pacienti léčivo velmi dobře snášejí. Vykazovali také nízký počet nežádoucí účinků například v podobě mikrokrvácení.
Kramerová vypočítává, že se nežádoucí symptomy vyskytly u méně než deseti procent zkoumaných osob. Potenciálním problémem ovšem může být fakt, že vědci do testované skupiny z bezpečnostních důvodů nezařadili pacienty, kteří jsou k Alzheimerově chorobě geneticky náchylnější. Ti jsou ale zároveň náchylnější i k nezamýšleným účinkům.
Nový lék, stejně jako mnoho dalších potenciálních léčiv založených na principu odstranění shluků amyloidu beta z mozku, by měl snižovat ztrátu paměti a ostatní kognitivní změny způsobené Alzheimerovou nemocí. Dosavadní pokusy vědců s různými jinými přípravky zatím nebyly příliš uspokojující. Mnohdy k tomu ale mohlo přispět i to, že do testů byli zařazováni i pacienti s pokročilou formou nemoci, uzavírá CNN.
