EU se dohodla na dalších sankcích vůči Rusku. Zda začnou platit, rozhodne dění na Ukrajině
Země Evropské unie se dohodly další sankce vůči Rusku. Plánují zejména dál ztížit ruským bankám a podnikům přístup k financím a vyspělým technologiím. Rozšířit se má i seznam Rusů, kteří přijdou o víza a evropské banky jim zmrazí účty.
Nové sankce jsou postavené tak, aby nejcitelněji dopadly na ruské zbrojařské firmy a na společnosti s většinovým podílem státu.
Podle diplomatických zdrojů by mezi postiženými mohla být třeba i státní ropná firma Rosněft, nebo některé dceřiné společnosti Gazpromu.
Sankce se také výrazně rozšiřují v oblasti finančních služeb. „Zkušenost posledního měsíce ukázala, že pokud něco opravdu ruskou ekonomiku brzdí, tak je to neschopnost získat kapitál v Evropě nebo Spojených státech. Rozšíří se zákaz půjčování ruským bankám ve většinovém vlastnictví státu, stejně tak si nebudou moci půjčovat ruské vojenské firmy a firmy, které těží ropu nebo s ní obchodují,“ vysvětluje státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Pokud se evropští politici nerozhodnou sankce zrušit nebo pozastavit, mohly by začít platit už v úterý. Unie ale nemusí sankce uvést v platnost, pokud bude na Ukrajině trvat klid zbraní. Naznačila to například německá kancléřka Angela Merkelová.
„Může se to stát. Od začátku EU říkala, že smyslem sankcí je dostat Rusko k jednacímu stolu a motivovat Rusko k tomu, aby pomohlo vyřešit situaci na Ukrajině. Pokud bude příměří fungovat a pokud se ukáže, že je to skutečně základ další domluvy, tak pak zřejmě nebude důvod nové sankce vyhlašovat,“ potvrzuje Prouza.
Rusko už varovalo, že pokud EU rozšíření restrikcí schválí, nebude to bez důsledků. Předchozí ruské protisankce pocítily hlavně evropské potravinářské firmy.
Česku se do konečného návrhu podařilo prosadit připomínky, které mělo k připravovaným opatřením. Cílem bylo ochránit tuzemský strojírenský průmysl a postihy zaměřit hlavně na ruské finanční služby. Podobně postupovala i slovenská vláda Roberta Fica.