Elvis Presley

Elvis Presley vyrůstal v letniční církvi First Assembly of God. Přestože do sboru chodil pravidelně i v době dospívání, nikdy se nestal oficiálně členem církve. Nebyl schopen se zcela odevzdat tomu, o čem, jak se zdá, byl v hloubi duše přesvědčen, že je správné. V kostele ho učili, že se má vyhýbat opilství a promiskuitnímu způsobu života, ale právě tomuto způsobu života se jako rockenrolová hvězda neubránil. Reverend jeho sboru vyprávěl, jak za ním Elvis koncem padesátých let, kdy už byl legendárním Američanem, přišel večer po nedělním shromáždění a první, co řekl bylo: "Pastore, já jsem ten nejnešťastnější člověk, kterého jste kdy viděl. Mám peněz, kolik chci, mám miliony fanoušků, ale dělám přesně to, co jste mě učil, že se nemá dělat. I na konci života trápily Elvise pochybnosti, zda jeho způsob života je správný a zda by se neměl věnovat jenom gospelové hudbě. Ale přesto, že nebyl žádným vzorem křesťana, mohlo se stát, že když těm obrovským zástupům, které chodily na jeho koncerty, zazpíval písně jako Peace in the Valey nebo I belive, připravil tím církvi více půdy, než kdokoliv jiný na světě.

Letniční církev First Assembly of God byla v době druhé světové války druhá největší v USA . Její důraz na život ve svatosti a v plnosti Ducha významně ovlivnil podobu rokenrolu, a to způsobem, který církev nakonec asi moc neschvalovala. Je totiž velká podobnost mezi spontánními projevy věřícího, který ve vytržení z ducha svatého mluví, sténá, tancuje či prorokuje, a mezi světskou napodobeninou těchto projevů například u Elvise. Když se ho ptali, proč sebou na podiu tak zmítá, odpověděl, že za to nemůže. "Ten rytmus vás dostane a nezbude vám než se hejbat s ním. Nemůžu s tím nic dělat."

Pro rokenrol měl zásadní význam gospel. Elvis zpíval při koncertech v Las Vegas náboženské písně a dokonce mezi písněmi četl úryvky z Bible, ale nemohl udělat z rokenrolu evangelium. Bezpochyby však těžil ze stylu a prezentace gospelové hudby té doby. Citová stránka jeho koncertů, frázování a směřování k okamžiku extáze, to vše prozrazovalo jeho lásku k duchovní hudbě. Dokonce tvrdil, že i jeho pověstné kroucení pochází od letničních kazatelů. V jednom z interwiev říká: "Chodili jsme poslouchat hudbu do církve. Byli tam vynikající zpěváci, ale u lidí neměli žádnou odezvu. Pak tam byli kazatelé, co sebou šili jako blázni, skákali na piano a běhali sem a tam. Lidem se líbili. Nejspíš jsem se to naučil od nich." Presley vědomě čerpal také z blues a country. Z těchto stylů převzal náladu, rytmus a styl, ale gospel zůstal jeho největší láskou.

Elvis Presley|foto: elvis.com

Elvis, který chodil v oblecích šitých na míru a jezdil v autech vyrobených na zakázku, si vytvořil osobní náboženství, odvozené z křesťanství a z toho, co si přečetl o hinduismu, židovství, numerologii, teosofii a o pozitivním myšlení. Vytvořil duchovní slátaninu stejně neuvěřitelnou, jako byly jeho obleky posázené drahými kameny. Možná sebe samého viděl jako guru seslaného na zem se zvláštním posláním uzdravovat nemocné a hýbat mračny.

Ve zvukové podobě příspěvku byly použity ukázky z těchto písní Elvise Presleyho:
Heartbreak Hotel
I belive