Elektřina z uhlí se už nevyplatí, ale čím ho nahradit? Musíme se rozhodnout už letos, tvrdí odborník na energetiku

22. březen 2024

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě. Konstatuje to zpráva Evropské agentury pro životní prostředí, podle níž klimatická rizika ohrožují nejen ekosystémy, vodní zdroje nebo zdraví obyvatel, ale také energetickou bezpečnost. „Ta není jen o tom, že jste schopen každou chvíli rozsvítit. Má i aspekt udržitelnosti, tedy že nerozsvítím na úkor někoho, kdo za 20 let už rozsvítit nebude moci,“ vysvětluje odborník na energetiku Martin Záklasník.

Moderátor: Jan Pokorný
Hosté: Apolena Rychlíková, David Klimeš a Martin Záklasník
Editorka: Karolína Kašparová
Zvukový obal: Jaroslav Pokorný
Grafika: František Novotný
Kreativní producent: Lukáš Sapík

Druhým aspektem je pak finanční dostupnost, jak ukázala nedávná energetická krize, tedy že člověk nejenže může rozsvítit, aniž by to mělo významný dopad na životní prostředí, ale zároveň musí být schopen účet za elektřinu zaplatit.

„Jedno arabské přísloví říká, že Bůh se nejvíc směje, když vidí člověka plánovat,“ uvádí bývalý ředitel české pobočky firmy E.ON v odpovědi na otázku, jak se bude vyvíjet cena elektřiny. Tu na burze určují ceny plynu, přičemž pro výpočet středu pásma, v němž se pohybuje, platí železný vzorec: 2 x 1 MWh plynu + 0,4 × cena emisní povolenky.

Čtěte také

Komentátor David Klimeš v této souvislosti upozorňuje na volatilitu ceny emisních povolenek, které jsou prý nejvíce kritizovány v dobách, kdy plní svůj zamýšlený účel, tedy vytlačovat špinavé zdroje energie.

Uzavřením elektráren Chvaletice a Počerady kvůli tomu hrozí třeba majitel skupiny Sev.en Energy Pavel Tykač. „Hraje hru, kdy chce, aby stát jeho byznys dál dotoval,“ namítá novinářka Apolena Rychlíková.

Produkce obou elektráren podle ní jde především na export, a pokud by ukončily provoz, znamenalo by to pokles emisí až o desetinu. Za zásadní nyní považuje minimalizovat negativní dopady definitivního odklonu od uhlí, který vláda plánuje na rok 2033, může ale nastat i dříve.

Zadlužená energetika

S tím souhlasí i Záklasník, podle kterého se musíme už letos rozhodnout, čím uhlí nahradíme. „Dnes už se skutečně ekonomicky nevyplatí vyrábět elektřinu z uhlí. Je to dané cenou vstupů a emisních povolenek i tím, že je levný plyn. To nemusí být za rok stejné, ale pracujeme ve světě, který je plný rizik,“ poznamenává.

Odstavení poloviny českých uhelných elektráren by prý neznamenalo zásadní problém, došlo by k poklesu exportu až k nule. Otázkou ovšem je, jak nahradit zbylou polovinu.

V energetické soustavě totiž musí být zdroje, které vyrábějí pořád, nejen když svítí slunce a fouká vítr. V tom je stěžejní úloha paroplynových a uhelných elektráren. Alternativou jsou pak dostatečně velká úložiště energie.

Čtěte také

„Je paradoxní, že na začátku jsme museli dotovat obnovitelné zdroje, aby vůbec měly šanci vyrábět, a abychom celou transformaci dokončili, musíme dotovat uhelné zdroje, abychom si v noci rozsvítili. Neříkám, že je to špatně, bez dotací bychom to nezvládli,“ poznamenává.

Energetika má podle něj historicky velký dluh vůči klimatu. Závislost Česka na fosilních zdrojích dlouhá léta kritizovaly ekologické organizace, politici to prý ale ignorovali až do chvíle, kdy už dopady klimatické krize není možné přehlížet.

„Pokud nepůjdeme důsledně do Green Dealu, budeme mít za 15 let v Evropě třeba desetinásobnou migrační vlnu než v roce 2015. V Sahelu je klimatická změna brutální, lidé vidí, jak jim ustupují políčka a musejí migrovat. A až nebude prostor, Evropa bude jejich jedinou nadějí. Pokud nezastavíme klimatickou změnu, budeme mít dalekosáhlé problémy,“ varuje.

Politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 23. března po 11. hodině a v neděli 24. března po 18. hodině.

autoři: Jan Pokorný , ert
Spustit audio

Související