Ekonomka Švihlíková: Zbytečně démonizujeme fosilní paliva. Zajistí ale, že nepůjdeme z blackoutu do blackoutu

Světová ekonomika by ráda co nejdříve přešla na ekologicky šetrnější obnovitelné zdroje energie. Evropský plán transformace – známý jako Green Deal – předpokládá uhlíkovou neutralitu Evropské unie do roku 2050.

Potřebujeme zdroj, kterým budeme pokrývat výkyvy obnovitelných zdrojů. To jsou jen uhlí, jádro a zemní plyn a jejich kombinace.
Ilona Švihlíková

„Z globálního hlediska je stále 80 procent energie tvořeno fosilními palivy. Obnovitelné zdroje jsou samy o sobě velmi nestabilní. Proto potřebujeme zdroj, kterým budeme zkrátka a dobře pokrývat ty výkyvy. To nám zajistí, že nepůjdeme od blackoutu do blackoutu. Takovým stabilizátorem mohou být v podstatě jen tři věci: uhlí, jádro a zemní plyn. Nebo jejich kombinace,“ říká Švihlíková.

Čtěte také

Je to greenwashing. Tanečky kolem jádra jsou politika, kritizuje expert plán Evropské unie

„Dochází tady ke zbytečné démonizaci fosilních paliv. V jejich rámci je zemní plyn, řekněme, nejekologičtější. Uhlí je v nemilosti, na jádro mají různé země různé názory. Logicky tak zbývá právě plyn. Pokud si ho zvolíme jako stabilizující zdroj, potom se musíme ptát, kdo ten zemní plyn má, kam ho poskytuje a za jaké ceny,“ klade otázky ekonomka.

Jak můžu chtít rozvíjet elektromobilitu, když nemám dostatek mědi? A nemám vůbec zpřístupněné doly.
Ilona Švihlíková

Zároveň vyzývá k tomu, aby se státy dívaly na celý komoditní trh realisticky a uznaly, že rychlost, se kterou chtějí snížit uhlíkové emise, je možná až příliš velká.

„Jak můžu chtít rozvíjet elektromobilitu, když nemám dostatek mědi? A nemám vůbec zpřístupněné doly. Řekněme si na rovinu, že třeba Chile nemusí chtít věčně otvírat nové měděné doly. Že má třeba jiné představy o své ekologické politice. To je něco, co musím velmi vážně vzít v úvahu, lépe promýšlet důsledky, pokud chci skutečně nějaké zásadní strukturální změny tohoto typu,“ je přesvědčená Švihlíková.

Drtivá inflace

Turbulence na komoditním trhu není něco, co trápí jen velké výrobní podniky. Rostoucí ceny dopadají také na domácnosti, kterým v posledních měsících rostou životní náklady. Pomoci se jim snaží stát například dávkou na podporu bydlení, žádat o dávky je ale v Česku odsuzované a ani ti, kteří na dávky mají nárok, o ně proto nežádají.  

Stigmatizace lidí, kteří berou sociální podporu, probíhá téměř třicet let. A může to mít velký vliv i na malé čerpání příspěvku na bydlení.
Ilona Švihlíková

„U nás je čerpání sociálních dávek de facto stigma. Tahle stigmatizace lidí, kteří berou nějakou formu sociální podpory, tady probíhá téměř třicet let. A může to mít velký vliv i na to nedostatečné čerpání příspěvku na bydlení.“

Čtěte také

Domácnosti se středními příjmy krize zasáhne taky, ale ty o dávky žádat nebudou, vadí Schillerové na vládním plánu

Mezi další překážky patří také byrokracie, která je s žádostí spojena. „Pro některé seniory je to nepřekonatelný problém. Koneckonců když se podíváme i na ta čísla domácností, která ještě nevyřešila problém s dodavateli poslední instance, tak bezesporu jeden z důvodů je právě to, že jde o situaci pro ty domácnosti velmi obtížně pochopitelnou a těžko zvládnutelnou,“ myslí si ekonomka.

Bezmocná ČNB

S rekordní inflací se snaží bojovat také Česká národní banka. A to především zvyšováním základních úrokových sazeb. Některými ekonomy je za to ale kritizována.

Čtěte také

Jan Švejnar: České podniky jsou handicapovány kroky ČNB. A to snižuje tempo hospodářského růstu

„Musíme se podívat, jestli je inflace ryze český problém, nebo se jedná o něco, co zasahuje větší okruh zemí,“ říká Švihlíková a pokračuje:

„V řadě zemí míra inflace dosahuje rekordů. To znamená, že to nebude český problém. A já se domnívám, že hlavním kořenem je inflace nákladová. Tedy ta spjatá s obrovským nárůstem cen primárních komodit – růst cen ropy se projeví v nárůstu cen hnojiv. A to se projeví v nárůstu cen potravin. Trh je velmi silně spjatý.“

Co může udělat ČNB se světovými cenami mědi, lithia a ropy? Upřímně řečeno, neudělá s tím vůbec nic.
Ilona Švihlíková

Proti takové situaci jsou ale nástroje České národní banky neúčinné.

„Co může udělat ČNB se světovými cenami mědi, lithia a ropy? Upřímně řečeno, neudělá s tím vůbec nic. A tím, že masivně zvyšuje úrokové sazby – vlastně nejsilněji ze všech vyspělých zemí –, tak to samozřejmě bude mít negativní dopad na českou ekonomiku. To je špatně. Já si nemyslím, že tento masivní nárůst nákladů jde takříkajíc umlátit touto politikou. To je absolutně mimo naši kontrolu,“ uzavírá Ilona Švihlíková, prorektorka Vysoké školy obchodní v Praze.

Poslechněte si celý rozhovor Václava Pešičky s Ilonou Švihlíkovou. Společně probrali také to, kam by lidé v dnešní době měli investovat své peníze, jestli se papírové bankovky stanou brzy minulostí nebo proč by se mělo přikročit ke zdanění nejbohatších firem světa.