Egyptská vláda vyhlásila výjimečný stav, viceprezident Baradej rezignoval
V Egyptě vyhlásili na měsíc výjimečný stav a viceprezident Muhamad Baradej rezignoval. Přibyl také zákaz nočního vycházeníí v Káhiře, Alexandrii, Suezu a v několika dalších městech. Úřad také nařídil armádě, aby podpořila ministerstvo vnitra při zajištění bezpečnosti. Vláda tak reagovala na násilnosti, které rozpoutal ranní policejní zásah proti stoupencům bývalého prezidenta Mursího. Podle vlády si násilnosti vyžádaly 235 mrtvých a přes 2000 zraněných, Muslimské bratrstvo ale uvádí čísla až desetkrát vyšší.
Na protest proti krvavému zásahu rezignoval viceprezident prozatímní vlády Muhamad Baradej. Známý diplomat a laureát Nobelovy ceny míru ve svém rezignačním dopise napsal, že z dnešních událostí budou mít prospěch jedině ti, kdo si přejí násilí a terorismus. A dál nechce nést zodpovědnost za kroky, s nimiž nesouhlasí a za krveprolití.
Nepokoje v Káhiře začaly policejním nájezdem na stanové tábory islamistů. Raněných bylo tolik, že pro ně byla zřízena v mešitě Núr v Abbásíji provizorní nemocnice.
„Když demonstranti vyšli z mešity Núr v Abbásíji, začali na ně střílet ostrými náboji. Proto jsme se rychle rozhodli zřídit v té mešitě polní nemocnici. Krátce na to tam začali přicházet první lidé zasažení slzným plynem. Sám jsem se kvůli němu cítil špatně. Později jsme přijali asi dvacet pacientů se střelnými zraněními. Zasažení byli do hlavy, hrudi a nohou,“ řekl ošetřující lékař Abdul Rahmán Gamal.
Mezi oběťmi jsou jak civilisté, tak policisté, ale i novináři – z Dubaje Habíba Ahmad Abdal Azízová a kameraman britské televizní stanice Sky News Mick Deane. O život přišly i děti nejvyšších vůdců Muslimského bratrstva.
S výjimečným stavem mají Egypťané dlouholeté zkušenosti – platil tu od šestidenní války s Izraelem v roce 1967 až do loňského roku. Díky němu může policie zatýkat lidi bez obvinění a zadržovat je bez soudu, případně je mohou zatýkat i příslušníci vojenské policie a soudit vojenské soudy.
„Pro rozsáhlé zatýkání během politických nepokojů je to naprosto ideální mocenský nástroj. Jeden egyptský právník řekl, že prezident musel výjimečný stav vyhlásit proto, aby se jím legalizoval dnešní zásah armády. Říká se tomu zásah za účelem obnovení veřejného pořádku, tedy ten zásah proti islamistickým demonstracím,“ říká zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.
K výjimečnému stavu vyhlášenému po celém území Egypta přibyl zákaz nočního vycházení. Platí v Káhiře a několika dalších městech včetně Alexandrie a Suezu. Vláda varovala, že každý, kdo zákaz vycházení poruší, bude uvězněn.
Uzavírají se některé památky
Turisté se nedostanou k pyramidám v Gíze ani do Egyptského muzea v Káhiře. Ministerstvo pro památky zatím předpokládá, že mimořádné opatření potrvá jeden den.
České ministerstvo zahraničí nedoporučuje cestovat do velkých měst. Stejně tak by návštěvníci země neměli opouštět hotelové komplexy. Ministerstvo také varuje před cestami do severní části Sinajského poloostrova včetně letoviska Taba. Turisté v hotelových resortech by ale měli být v bezpečí a jejich pobyty by neměly být nijak omezené.
„Pro turisty, kteří pobývají v letoviscích, toto nějakou změnu nebo komplikaci neznamená. Turistická střediska jsou pod kontrolou vládních složek. Obecně se nedoporučuje neorganizovaně cestovat mimo turistická střediska,“ potvrzuje Stanislav Zíma z Exim Tours.
Cestovní kancelář Blue Style zatím zájezdy podle mluvčího Martina Slaného rušit nebude:
„V současné době neplánujeme rušit zájezdy, nicméně situaci v Egyptě bedlivě sledujeme a jsme neustále s našimi delegáty i místním egyptským partnerem. Podle posledních zpráv, kdy jsme si volali do všech turistických letovisek, je v nich všechno při starém, nejsou zde žádné nepokoje v porovnání řekněme s minulými měsíci.“
Bezpečnostní síly začaly tábory na severu Káhiry rozhánět za úsvitu. Barikádu z pytlů s pískem zničil buldozer, situace byla nepřehledná i kvůli cloně ze slzného plynu. Vládní jednotky na protestující střílely.
„Postavili jsme barikádu a stáli jsme před ní, vůbec nic jsme nedělali, ruce jsme měli nahoře, takhle. Ten muž stál vedle mě a najednou mu střela rozčísla nohu. Nevím, proč nás zabíjejí. Co jsme udělali?“ popsal později po útoku muž, který spolu s ostatními požadoval návrat svrženého prezidenta Mursího.
Výzvy k dezerci z armády
Jeden z nejvyšších představitelů Muslimského bratrstva vyzval egyptské vojáky k dezerci z armády.
„To jsou velmi nebezpečné výzvy, a pokud by se další situace vyvíjela tímto směrem, tak by to byl vývoj směřující k syrskému vývoji. A to by zavánělo příslibem k občanské válce,“ říká zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.
Dneska někteří demonstranti tvrdili, že doba, kdy byli pokojnými demonstranty, skončila a nadále pokojní nebudou. „Myslím si, že už teď Muslimské bratrstvo sáhne ke konfrontacím spíše na venkově, kde je přítomnost bezpečnostních složek menší,“ předpovídá Macháček.
Zásah policie kritizují Spojené státy i OSN. Podle Bílého domu dnešní násilnosti prohloubily rozdělení egyptské společnosti a ztížily její návrat na mírovou a demokratickou cestu. Washington taky kritizuje vyhlášení výjimečného stavu, vojenští lídři Egypta podle něj musí respektovat lidská práva.
Islamisté se scházeli denně od začátku července na protest proti svržení prezidenta Muhammada Mursího z Muslimského bratrstva.
