Dvacet let od stavby plotu v Matiční. Jak se v ulici žije dnes?

27. listopad 2019

V říjnu 1999 rozdělila nejen Ústí nad Labem stavba kontroverzního plotu v Matiční ulici. Jak se místním lidem žije dnes, zjišťovala Gabriela Hauptvogelová:

V říjnu roku 1999 vyrostl v Matiční ulici v Ústí nad Labem skoro dvoumetrový plot, který měl oddělit problematické neplatiče nájemného od ostatních obyvatel ulice. Už jen záměr stavby plotu vyvolal rok a půl před tím velký ohlas - romská sdružení, zástupci českých i zahraničních organizací bránících lidská práva i česká vláda označovali plot za známku rasismu a segregace. Po dohodě vedení města s vládou dělníci plot za zhruba měsíc a půl zbourali.

Opuštěné místo

Chování sousedů v matiční ulici dnes nikdo neřeší – nikdo tady totiž nebydlí. Všechny tři činžáky, ze kterých dva patří městu, jsou vybydlené a tři domy, které stojí naproti, jsou prázdné. Jediné, co funguje v jednom z vykoupených domů, je nízkoprahové centrum Člověka v tísni, které je tu od roku 2000. Pracuje v něm i Jana Pánková:

„V této části Matiční už skoro nikdo nebydlí, i když objekt vedle nás se momentálně začal opravovat. Možná se tam nastěhují noví lidé. Naše centrum funguje pro celou lokalitu. Chodí k nám děti, které bydlí na druhé straně kolejí, tzn. ulice 1. Máje, Drážďanská, Družstevní, atd. Děti z lokality ví, že k nám mohou přijít a že u nás budou v bezpečí.“

Všechny tři činžáky v Matiční ulici jsou vybydlené, dva patří městu

Domy zřejmě čeká demolice

Dva z činžáků patří městu a ve správě je má obvod Neštěmice. Starostka Iveta Tomková z hnutí Vaše Ústí:

„Před zhruba deseti lety domy opustili poslední nájemníci. Oba jsou zničené, vybydlené, lidé sem vozí odpad. Máme s tím akorát starosti, stojí nás to peníze. Odklízet to a odvážet také není jednoduché, musíte na to mít i zaměstnance. Do budoucna bych viděla jako řešení asi demolici, protože náklady spojené s opravou by byly v řádech desítek milionů korun.“

Stejný názor má i náměstek primátora Pavel Tošovský z ODS. Na pozemcích by podle něj mohl být park, anebo by je město mohlo nabídnout podnikatelům. Tošovský vysvětlil, proč magistrát už dávno domy nezboural:

„Chtěli jsme se dohodnout s vlastníkem první budovy. Zbourat jenom ty dva domy by byla práce napůl, zůstal by tam jak maják vztyčený dům, který nám nepatří. Jednání s vlastníky už byla, ale já u nich nebyl, nicméně mám v plánu se s nimi o tom ještě pobavit.“

Minulost odrazuje nové nájemníky

Stejný problém, který byl před dvaceti lety s nepřizpůsobivými sousedy v Matiční ulici, dosud řeší starousedlíci v okolí. Například Jana Kaplanová v nedaleké Svádovské ulici nemá kvůli nim šanci prodat svůj dům, i kdyby se chtěla odstěhovat:

„Kam bychom šli? My nejsme zvyklí na novostavbu. Investovali jsme tady do toho moře peněz, protože jsme byli v roce 2002 vytopení, stejně tak v roce 2013. Investovali jsme statisíce a ty nám dnes nikdo nedá, nedostali bychom ani polovinu. Kdo by tu bydlel?“

Spustit audio