Důvod k vraždě? Agent Skripal před lety odhalil korupci šéfa ruských tajných služeb

Dílo s volně přeloženým názvem Akta Skripal: život a bezmála smrt ruského špióna vyšlo tento týden. Je založené na sérii rozhovorů, které britský žurnalista se Skripalem pořídil v minulém roce, když připravoval knihu o špionáži po konci studené války, informuje americký deník New York Times.

Sergej Skripal se v interview mimo jiné vrací do devadesátých let. Uvádí, že velmi negativně vnímal Borise Jelcina a v roce 1992 podal žádost o odchod z tajných služeb, protože nechtěl pracovat pro tehdejší vládu. Vedení však odmítlo vyhovět, protože ruská rozvědka měla v té době kritický nedostatek zkušených agentů. Jako odškodné mu nabídlo fiktivní diplomatický post na velvyslanectví ve Španělsku. 

Podivná sebevražda

Právě na ruské ambasádě v Madridu, kde působil pod krytím vojenského atašé, prý Skripal odhalil rozsáhlou korupci uvnitř systému ruské rozvědky. Konkrétně se jednalo o nadhodnocování cen dodávek a vytváření fiktivních výdajových položek. Podrobnosti včetně uvedení jmen příslušníků bezpečnosti, kteří byli do korupčního schématu zapojení, Skripal předal britské tajné službě MI6.

Týden očima Petra Schwarze: Řekni, kde ty pravdy jsou, co se s nimi mohlo stát

Takže schválně, kterou tvář myslíte, že spíše někdo pozná? Za A, tvář britského herce, nebo za B, tvář zabijáka ruské tajné služby?

Londýn následně tyto informace přepustil španělské rozvědce, jíž se díky nim podařilo do svých služeb získat jistého námořního důstojníka a rovněž agenta ruské rozvědky. Ten byl však v roce 2004 odhalen a po výslechu ruskými agenty ho našli pravděpodobně uškrceného v pokoji vojenské nemocnice. Jako příčinu smrti lékaři uvedli sebevraždu, třebaže měl zemřelý uříznuté některé prsty na rukou, uvádějí newyorské Timesy s odvoláním na Urbanův svazek.

V té době vedení MI6 nabídlo Sergeji Skripalovi, aby se do Ruska nevracel. Ten však odmítl a o dva měsíce později byl zatčen. Podle autora nové knihy přežil jen díky tomu, že při vyslýchání nezmínil korupční systém napojený na Nikolaje Patruševa, tehdejšího ředitele ruské tajné služby. Dnes již sice tuto funkci nezastává, ale je tajemníkem Bezpečnostní rady Ruské federace a je rovněž považovaný za blízkého spojence prezidenta Vladimira Putina.

Strach z Putina

Asi desetihodinový rozhovor, pořízený Markem Urbanem, loni proběhl ve Skripalově bytě v Salisbury. Bývalému dvojitému agentovi ho koupila MI6. Britský novinář Skripala popisuje jako osamělého stárnoucího muže, který ve volném čase skládá puzzle a modely lodí. Skripal také Urbanovi vyjádřil obavy, aby na něj zveřejněné informace neupoutaly pozornost.

Čtěte takéSkripal byl ‚zrádce a pacholek‘, ne ochránce lidských práv. Putin se ohradil proti obvinění z otrav

„To kvůli Putinovi,“ vysvětlil. „Pochopte, my se ho bojíme,“ dodal Skripal. Podle knihy však tehdy nevěřil, že by mu osobně hrozilo nějaké nebezpečí. Veřejným prohlášením se vyhýbal spíše proto, aby za ním bez problémů mohli jezdit jeho dcera a syn žijící v Moskvě.

Novinář Mark Urban se zabývá britskými tajnými službami již 30 let a často zveřejňuje názory jejich členů, aniž by uváděl jména. Také část nového díla je napsaná z perspektivy nejmenovaného důstojníka MI6, který Skripala získal ke spolupráci, podotýkají New York Times.

Prokremelský Skripal

Akta Skripal rozebírá také britský list Guardian. Soustředí se zejména na vztah Sergeje Skripala k současnému ruskému režimu. Deník s odkazem na Urbanovu knihu uvádí, že někdejší dvojitý agent podporoval Putinovu politiku. A to přesto, že žil v domě, který mu opatřila MI6, pravidelně sledoval vysílání prokremelského Prvního kanálu ruské televize a v mnohém s Kremlem sdílel jeho linii.

S oficiální ruskou politikou souzněly především jeho názory na situaci na Ukrajině. Při přípravě knihy označoval Ukrajince „za ovce, které potřebují dobrého pastýře“. Jako bývalý výsadkář sovětské armády podpořil anexi Krymu a odmítal verzi, že za válkou na východní Ukrajině stojí ruská armáda.

Alexandr Mitrofanov: Síla, drzost a hulvátství coby ruská národní myšlenka

V těchto dnech svět pozoruje slovní válku mezi Ruskem a Západem. Začala kolem případu Skripal. Sílí konfrontace v Sýrii, kde může dojít k ozbrojenému střetu.

„Kdyby se ruská vojska do konfliktu skutečně zapojila, velmi rychle by dobyla Kyjev,“ řekl Skripal britskému žurnalistovi.

I když prodával informace britským tajným službám, zároveň zůstával přesvědčeným ruským patriotem. A poté, co byl letos otráven, prý dlouho odmítal uznat, že za atentátem stojí agenti Kremlu. Představa, že se stal obětí vražedných úmyslů Moskvy, mu dokonce navodila stav hluboké kognitivní disonance, všímá si Guardian.

Jako nejpravděpodobnější příčinu toho, že se Skripal stal terčem ruských tajných služeb, vidí autor knihy ve faktu, že stále udržoval styky se špióny v řadě zemí. V roce 2011 byl ve Spojených státech, o rok později v České republice a Estonsku. Minulé léto strávil týden na školení švýcarských tajných služeb.

Interview obsažená v knize Marka Urbana nicméně nedávají odpověď na otázku, proč by měly ruské tajné služby na Skripala krátce před prezidentskými volbami v Rusku tak spektakulárně zaútočit. Jsou spíše vyčerpávajícím a velmi plastickým svědectvím o životě ruského špióna i informátora britských rozvědek, uzavírá deník Guardian.