Důsledky pandemie dopadají i na vědu, chybí experti a omezuje se terénní výzkum

30. březen 2020

Zahraniční kolegové, kteří nemůžou přijet pracovat. Sbírání dat v terénu, které se nemůže uskutečnit. Na druhou stranu více času na teoretickou přípravu. To jsou některé z dopadů současných nařízení v souvislosti s pandemií koronavirové nákazy v Česku. Jakým výzvám aktuálně výzkumníci čelí?

S problémy se potýkají například výzkumné týmy závislé na mezinárodním náboru. Brzdí je rozhodnutí, které pozastavilo udělování pracovních víz zahraničním pracovníkům.

Mezinárodní spolupráce je klíčová

„Vysoce kvalifikovaní vědci ze zahraničí jsou pro špičkové projekty konkurenční nutností,“ jak upozorňuje Martin Pumera z CEITEC VUT. „Začínají granty, na které nemůžu najmout lidi. Těch kvalifikovaných není v České republice dostatek,“ uvedl vedoucí výzkumné skupiny zaměřené na energetiku budoucnosti a inovace.

Čtěte také

Někteří jeho zahraniční kolegové uvízli ve svých domovských zemích. Pracovat nyní nemůžou už přijatí experti ze Singapuru, Německa nebo z Číny. Hrozí, že peníze alokované na nové kolegy propadnou.

Nejisté jsou ale také výzkumné projekty v zahraničí, na nichž se naopak podílejí Češi. Dendrochronolog z Mendelovy univerzity Michal Rybníček musel například zrušit dvoutýdenní cestu na Ukrajinu, kde měl s kolegy odebírat vzorky z dubů pro sestavení letokruhové dubové chronologie. „Pokud zůstanou hranice uzavřeny po dobu několika měsíců, což lze předpokládat, tak je řešení tohoto projektu vážně ohroženo,“ obává se Rybníček. „Jak se v tomto případě bude postupovat, nikdo neví.“ Ve hře je vrácení dotace poskytovateli nebo posunutí deadlinu projektů.

Čtěte také

Někteří výzkumníci se o počínající pandemii dozvídali přímo v terénu. Například studenti z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity se na Filipínách podílejí na výzkumných projektech. Na ostrovech čelili nedostatku informací a zároveň přílivu Číňanů cestujících po jihovýchodní Asii, kde slavili čínský Nový rok.

Někteří studenti z Filipín již odjeli, jeden se ale rozhodl zůstat, aby mohl své projekty dokončit. Z Čech ho na dálku podporuje vedoucí projektů Petr Kupec. „Dychtivě očekáváme další informace, které přichází z vlády,“ říká Kupec. „Dál ale sledujeme i informace od WHO a místní média, abychom mohli alespoň rámcově projekty plánovat.“

Čas na hodnocení dat a teoretickou přípravu

Na současné situaci se výzkumníci snaží najít i pozitiva. Zmíněný dendrochronolog Rybníček tak například místo plánované cesty na Ukrajinu může věnovat více času dokončení analýz a publikování výsledků v odborných časopisech.

Čtěte také

Stejný pohled sdílí i Daniel Falta z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity. „Tato situace nabízí více času k dohnání restů, uspořádání dat, dokumentů, nových myšlenek a plánů,“ uvažuje Falta. Doplňuje, že ve volných chvílích se soustředí i na přípravu nových materiálů do výuky.

autoři: Martina Pouchlá , mrk
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.