Dominik Duka: Pokusme se plnit desatero přikázání
Odkaz kardinála Tomáška a jeho úsilí o mravní obrodu národa, ale také korupce a náklady na boj s tímto novodobým morem. A nakonec i to, že podaná ruka nestačí. To je stručný vhled do další glosy Dominika Duky.
Vážení přátelé, milí rozhlasoví posluchači, jsme opravdu společnost otrávená a znechucená, která hledá jen odpočinek a zábavu? Skutečně pouze korupce a tunely jsou příčinou naší hospodářské situace a obecné nespokojenosti?
Na počátku návratu demokracie po roce 1989 hrála hlavní roli otázka mravní obrody národa. To byl program kardinála Tomáška – v duchu ekumenické spolupráce spolupracovat se všemi lidmi dobré vůle. Tento program se zrodil ještě v ilegalitě, v řadě aktivit, které spojovaly naši společnost napříč konfesemi a různými politickými směry vyjma vládnoucí KSČ. Dvacáté výročí úmrtí kardinála Tomáška jsme si připomněli 4. srpna.
Mnohokrát jsem mluvil o tom, že nevidím jako jedinou a první příčinu v korupci, která dle Transparency International u nás činí až 50 miliard ročně. Co je proti tomu odškodnění církví, které je navíc rozložené do 30 let? Vzhledem k HDP je oněch 50 miliard prý pouhých 1,2 %, což nás nečiní největšími korupčníky, říká statistika, ale přesto jde jen o malou útěchu. Otázku korupce však ponechávám skutečným odborníkům.
V rozhovoru s jedním ekonomem jsem objevil náklady vynaložené na zabránění nepoctivosti. Ty se projevují nekonečnými stohy popsaných papírů při hospodářských smlouvách, ochrannými systémy a bezpečnostními agenturami. Kolik to všechno stojí?
Dnes nestačí podání ruky, tři základní věty o dodání zakázky, hlídací pes nebo obyčejný tyčkový nebo drátěný plot. A přitom desatero přikázání, jako nelhat, nekrást, nepodvádět, křivě nepřísahat, je přece zdarma.
Pokusme se je plnit, my všichni slušní lidé dobré vůle, vstupme do tohoto hnutí odporu. Věřte, že ušetříme více než pětinásobně oproti korupční dani, kterou platíme všem, kteří považují desatero za starou veteš.
