Dominik Duka: Katolíci a pravoslavní by měli stát při sobě
Katolíci a pravoslavní jsou v naší zemi zvláštním způsobem propojeni. Svědčí o tom pohled do historie nedávno minulé a koneckonců i pohled na současnost.
Možná si mnozí ještě vzpomínáte na gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl velmi složitě v severočeském Mostě kvůli těžbě uhlí přestěhován na jiné místo, aby nemusel být zbořen. Jednalo se tehdy o dosti unikátní přesun vzácné stavby. Těžbě hnědého uhlí však v mostecké pánvi za oběť padly dva pravoslavné kostely.
Nedávno dostal Most velký dar – byl zde postaven nový pravoslavný rumunský kostel Nanebevzetí Páně a svatého mučedníka Valentina. Ten bude připomínat padlé rumunské vojáky, kteří za druhé světové války zahynuli na území dřívějšího Československa. Bylo jich 66 tisíc. Šlo o vojáky rumunské královské armády, kteří položili své životy za naši svobodu. Tento dřevěný kostelík v transylvánském stylu byl zhotoven v Rumunsku, rozebrán a znovu sestaven na severu Čech. Ikonostas je vytvořen z lipového dřeva a um tradičních rumunských řezbářů mu vtiskl téměř podobu dřevěné krajky. Chrám tvoří pomyslný most mezi Rumunskem a naší zemí, mezi dobou válečnou a mírovou a také mezi katolickou a pravoslavnou církví.
Měl jsem možnost setkat se s hlavou rumunské pravoslavné církve, patriarchou Danielem, který sem právě kvůli vysvěcení nového chrámu zavítal. Naše setkání se tak mohlo stát důkazem o navázaných ekumenických vztazích. Dnes Rumunsko patří do Evropské unie, stejně jako naše země. A také problémy máme podobné. Křesťané v Evropě dnes stojí před třemi velkými výzvami: sekularizací, migrací a finanční krizí. Společně bychom měli těmto problémům čelit, protože máme společnou zodpovědnost.
Možná nám celá ta krásná stavba připadne jako poněkud exotická v našich končinách. Je ostatně teprve pátým pravoslavným kostelem u nás. Nicméně pozorný a vnímavý člověk se s překvapením dozví, že první podobný kostelík nechal postavit na Slovensku generál a pozdější prezident této země Ludvík Svoboda na počest svým padlým vojákům, kteří byli většinou pravoslavní Češi nebo Rusíni. S údivem dozvídáme, že první československý předseda vlády Karel Kramář byl též pravoslavným věřícím a nechal vystavět pravoslavný kostel na Olšanech.
Obě náboženství jsou u nás zvláštně propojena. Současná ekumenická spolupráce tedy má na co navazovat. Přál bych si, aby – jako dnes v Mostě stojí katolický a pravoslavný kostel vedle sebe – vedle sebe stála i naše vyznání a obě naše země ve snaze vyřešit celoevropské problémy, které na nás doléhají.
