Dohady nad výstavbou Baltského plynovodu

23. září 2008
Zblízka

Jedním z nejdiskutovanějších témat posledních měsíců je na starém kontinentě zajištění energetické bezpečnosti Evropy. V této souvislosti se často skloňuje kontroverzní projekt plynovodu Nord Stream, který by měl za pár let po dně Baltu spojit Rusko a Německo. Řadě zemí regionu se ale tyhle plány nezamlouvají. Pobaltské státy nebo Polsko mají výhrady politického rázu, Švédské království zase ekologické povahy. Náš zpravodaj v Německu se zajel na ostrov Rujána podívat, v jaké fázi se teď vlastně sporný projekt nachází?

Jiří HOŠEK, zpravodaj, Německo:
Stranou mediálního zájmu ale nabírají na tempu přípravy na samotné zahájení výstavby plynovodu, které se posunulo na rok 2010. Do přístavu Sassnitz na ostrově Rujána tak každý den přijíždějí až tři vlaky z Müllheimu v Porúří, které přivážejí obří ocelové roury, které za pár let budou z ruského Vyborgu do německého Greifswaldu přivádět po dně Baltu drahocennou surovinu. Jeden z těchto vlaků přijíždí do přístavního terminálu právě teď. Jedna souprava uveze mezi osmdesáti a sto deseti rourami. "Na začátku projektu bylo velkou technologickou výzvou, jak sem obrovské množství rour bezpečně, opatrně a zároveň rychle přepravit. Rozpočet pro výstavbu plynovodu je enormní a tak jsme se nerozhodli pro cenově nejvýhodnější, ale pro z našeho pohledu nejlepší variantu," vysvětluje Daniel Langendorf, který má překládku drahocenného nákladu v Sassnitz na starost. Celkem má z Porúří dorazit šedesát pět tisíc ocelových rour. Každá v hodnotě deset tisíc eur. U Baltu jsou sice přípravné práce v plném proudu, ale výstavba plynovodu přitom ještě nedostala definitivně zelenou. Překážkou by mohla být nebezpečná tajemství, která skrývá mořské dno. "Dlouhá desetiletí se Baltské moře používalo coby skládka. Můžu zmínit jednu záhadnou příhodu z roku 1961, kdy se v Lübecku našly nádoby s otravným plynem. Úřady nenapadlo nic lepšího než je hodit u Travemünde přímo do Baltu," říká mořský biolog Stefan Nehring, který se problematikou znečištění Baltského moře dlouhodobě zabývá. Obrovské množství konvenční munice i chemických zbraní potopili na konci války na mořské dno spojenci. O přesných lokalitách se dodnes jen spekuluje. Příslušné archivy zůstávají uzavřené. Od roku 1945 přišlo jen v Německu při kontaktu s municí v oblasti Baltu o život sto šedesát osm lidí a další stovky utrpěly zranění. "Lovili jsme východně od Bornholmu blízko oblasti, o které jsme věděli, že je tam na dně munice. Během let se ale bomby a granáty roznesly mnohem dál. Námořníci zpracovávali ryby a jedna z nich obsahovala léty ztvrdlou porézní hmotu. Z ní se zničehonic začalo na sluníčku kouřit a námořníka vážně popálila na rukou," vypráví bývalý majitel rybářského kutru ze Sassnitz /nesrozumitelné/ svůj patnáct let starý zážitek s chemickými zbraněmi. Coby kapitán nesl za incident zodpovědnost a tak kromě dekontaminace lodi musel postiženému platit bolestné a odškodné. Vůči stavbě plynovodu překvapivě zásadní námitky nemá. "Energie přece musí odněkud pocházet," dodává. Co na projekt říkají další obyvatelé Sassnitz?

obyvatelka Sassnitz:
Pro ekonomiku je to velmi dobré, ale pro živočichy v Baltu a všechno, co tady roste, zase velice špatné.

Jiří HOŠEK, zpravodaj, Německo:
"Když se člověk pozorně dívá v televizi na reportáže z Ruska o jiných ropovodech a plynovodech a sleduje, jak se v jejich okolí bezohledně ničí příroda, tak má obavu, že to s Baltem dopadne stejně." "Celkově byl tady v Sassnitz a celém regionu projekt baltského plynovodu přijat velmi pozitivně. Trajektový přístav SassnitzMukran je velmi aktivně zapojen do systému strategických dodávek pro plynovod. Tamtéž staví francouzská firma Eupec závod, ve kterém ocelovém roury dostanou betonový plášť, tam najde práci alespoň sto dvacet lidí," uvádí místní novinář Andreas Pfaffe. Transport prvních rour z ušlechtilé oceli byl v Sassnitz důvodem k velké slávě. Přijela na ni řada prominentních představitelů firem, které se plynovod po dně Baltského moře chystají stavět. Vlak ovšem do cílové stanice v inkriminovaný den nedorazil. Německé dráhy totiž zapomněly pro poslední úsek trasy objednat strojvedoucího. Uvidíme, jaký osud nakonec potká celý projekt. Jiří Hošek, Český rozhlas, Sassnitz.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Jiří Hošek
Spustit audio