Démoni, čarodějnice a pohanské rituály: Filmové horory čerpají hrůzu z historických období

15. květen 2019

Divoká krajina, její obyvatelé žijící odloučeně od lidských sídel a tajuplné zlo, které proniká do jejich blízkosti. To jsou hlavní styčné body tří nových filmových hororů odehrávajících se v minulosti. V zádumčivých, plíživě hrozivých a pohansky fantaskních filmech řádí středověcí zabijáci démonů, duchové prérií Divokého západu i alpské čarodějnice.

Lov na démony v metalovém středověku

Režisér Jordan Downey je nadšenec, který ve svých filmech dopřává sobě i divákům hodně radikální zábavu. Je tvůrcem přiznaně retardované hororové komedie ThanksKilling a jejího pokračování ThanksKilling 3. Svůj nový film The Head Hunter natočil na několika lokacích v Portugalsku a Norsku za pouhých 30 000 dolarů. Minimalistický, pouhých 72 minut dlouhý snímek tentokrát nemá nic společného s komedií. Vypráví o osamělém válečníkovi, který zabíjí monstra a jejich hlavy si ve své chýši uprostřed lesů nabodává na kůly. Bojová zranění si léčí jakousi hnědou břečkou, která má regenerační schopnosti. Jednoho dne znovu stane proti obludě, která před lety zavraždila jeho dceru.

Filmu by možná slušela ještě kratší stopáž, ale jeho nadšenecký přístup zaslouží sympatie. The Head Hunter se totiž odehrává v hypernaturalistické verzi mýtického barbarského středověku, kde by se jistě líbilo milovníkům fantasy maleb Franka Frazetty nebo pohanského metalu. Obrazy filmu jsou přehlcené špínou, vlhkostí a krví a připomínají vikingské ságy plné válčení a smrti. Snímek si ale udržuje pomalé tempo, většina bojů se odehrává mimo záběr a my sledujeme spíše hrdinovu bezútěšnou rutinu sestávající z chystání se na boj a léčení utržených ran. Je to hodně designová záležitost, kde se hodně investovalo do působivých masek a rituálních předmětů.

Z filmu The Wind

Démoni amerického západu

Naopak na pomalý pád do propasti šílenství sází psychologický horor debutující americké režisérky Emmy Tammi The Wind. Příběh o bohabojném manželském páru uprostřed americké divočiny devatenáctého století je oproti The Head Hunter promyšleně poskládané minimalistické vyprávění, které jde ve stopách filmů jako Babadook nebo Zahaleni stínem. Všechny tyto filmy jsou psychologické horory, ve kterých jde nadpřirozená hrůza ruku v ruce s čím dál více traumatizovanou a nahlodanou psychikou hlavních hrdinek. V tomhle případě je to Lizzie, manželka farmáře, která se vyrovnává se smrtí dítěte a zároveň zůstává mnoho nocí sama v usedlosti uprostřed pustiny, kde dost možná sídlí něco hrozivého a zlého. Film rafinovaně skáče sem a tam v čase, takže nás někdy mate a je skoupý na informace. Do velké míry stojí i na strhujícím hereckém výkonu Caitlin Gerard v hlavní roli.

Prokletí čarodějnice

Nejpůsobivějším a také nejextrémnějším z trojice historických hororů je německý snímek s originálním názvem Hagazussa, což ve staré němčině znamená čarodějnice, u nás se promítal pod názvem Prokletí čarodějnice. Je to něco jako alpská verze amerického hororu Čarodějnice od Roberta Eggerse. Ale je to verze, která je mnohem syrovější. Film vznikal jako absolventský projekt studenta berlínské filmové školy Lukase Feigelfelda a byl dofinancovávaný z crowdfundingu. Feigelfeld ale vytvořil hodně suverénní a vizuálně vytříbené dílo. Opět je to vyprávění o osamělé ženě, která žije v izolaci uprostřed hor, ale tentokrát má hrdinka své obydlí poblíž vesnice, kde má pověst čarodějnice. Feigelfeld natočil horor o ošklivých lidech v krásné přírodě. Skvěle pracuje s prostředím Alp, které v jeho podání dostávají nádech mytologického, pohanského místa. V téhle scenerii se odehrává velmi pomalý sled scén, které jako by vypadly z nějaké hodně drsné lidové báchorky a jsou natočené nekompromisně naturalistickým způsobem. Feigelfeld postupně stupňuje snímek do čím dál extrémnějších výjevů, které si pohrávají s tabuizovanými tématy. Hrozivé dílo o překračování lidskosti směrem k tušeným pekelným mocnostem uvnitř božské přírody rozhodně patří k nejpozoruhodnějším hororům poslední doby.

Více o negativním vlivu černé magie na lidskou psychiku, blátu s regeneračními schopnostmi a čarování v Alpách si poslechněte v novém díle Ektoplasmy.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.