Dělníci NHKG se chtěli v roce 1968 bránit roztaveným železem
Rozžhaveným železem chtěli 21. srpna 1968 bojovat proti přesile okupačních vojsk dělníci ostravské Nové huti Klementa Gottwalda. Podařilo se nám získat svědectví přímo jednoho z aktérů zamýšlené vzpoury. Sovětské tanky obsadily celou továrnu a mladí hutníci na ně chtěli z obřích vozíků lít rozžhavený kov. O jejich plánech dosud nevěděli ani archiváři podniku.
„Když tankem vjížděli dovnitř, prorazili závoru,“ vzpomíná Josef Miroš z Paskova. Dnes je to usměvavý důchodce usazený ve svém křesle. Když do huti vtrhly sovětské tanky, bylo mu 23 let a spolu s partou dělníků se nemínil jen tak vzdát. Jejich hlavní zbraní měly být obří vozíky, kterým se na Ostravsku říká veroniky.
„Chlapi se domluvili, že přistaví veroniku plnou roztaveného železa, které pak na tanky vylijí,“ vzpomíná Josef Miroš.
Starší a zkušenější dělníci při pohledu na kanóny sovětských tanků bojový plán s litím rozžhaveného železa zastavili. „Řekli nám, abychom neblbli, že nás rozstřílejí. Rozstříleli by celou Novou huť,“ říká Josef Miroš.
Svědectví je novinkou i pro archiváře
Stanislava, žena pana Miroše, mě hostí čajem a cukrovinkami. Když se dozvídá, co její muž tehdy plánoval, nevěřícně kroutí hlavou. „Vůbec o tom nevím. Slyším to poprvé, ale je dobře, že to tak dopadlo,“ míní. „Mohla být válka,“ dodává.
Vzpomínky Josefa Miroše mě dovedly až do útrob průmyslového areálu. „Tady nad mostem, to by mohlo být místo, o kterém pamětník hovořil. Vozili veroniky po kolejích a tady bylo nejpříhodnější místo k vylití železa na tanky,“ ukazuje Hana Sojková, archivářka ostravské huti. Svědectví Josefa Miroše je pro ni novinkou.
„Jeho vzpomínky jsou pro nás cenné, a to nejen pro archiváře, ale také pro badatele. Ukazuje nám obraz doby, emoce, které ti lidé prožívali. Právě to se zachová pro budoucí generace, aby se podobná situace už neopakovala,“ vysvětluje Hana Sojková.
Do krabice s dobovými fotografiemi s nesmělo nahlížet
Přímo v archívu společnosti ArcelorMittal Ostrava má Hana Sojková krabici s cennými snímky. „Tato krabice byla v roce 1969 na příkaz ministerstva vnitra zabezpečena, zalepena páskou a orazítkována, aby se do ní nemohlo nahlížet,“ nastiňuje.
Je znát, že odpor dělníků proti okupantům byl velký. „Někteří jim nadávali, jiní si sedli před tank,“ popisuje Hana Sojková. „Na této fotce jsou dělníci s československou vlajkou a rusky psaným transparentem My chceme pracovat, jděte domů,“ ukazuje na závěr.
