Cyklista Kreuziger se v Olomouci sešel s fanoušky
Pro cyklistu Romana Kreuzigera nebývá zvykem, aby trávil více času doma. Každý takový den bere jako vzácnost. Přesto neodmítl v sezóně, která bude mít jeden z vrcholů olympiádu v Londýně, pozvání mezi fanoušky. V Olomouci rozdával autogramy a přijímal přání, aby rok 2012 byl ještě úspěšnější než ten pozvolna končící.
Jaká vládla při setkání s Romanem Kreuzigerem atmosféra? Báječná a plná očekávání. Co se fanouškům vybaví, když se řekne Roman Kreuziger?
Podepsaný plakát si pověsí nad postel
„Určitě Tour de France, protože jeho dvě devátá místa člověk, který má rád cyklistiku a sám jezdí, obdivuje. Je to úžasný zážitek. Už se těšíme na příští Giro d’Italia. Vzhledem k tomu, že má autogramiádu před Vánoci, mám pro tátu úžasný dárek,“ říká mi jedna z okolostojících slečen.
„Je to naše jednička. Jezdí Giro, Tour de France a je to náš nejlepší silniční cyklista, za kterým je vidět hodně dřiny,“ doplňují ji ostatní.
„Když budu mít hodně odvahy, pověsím si plakát doma nad postel,“ směje se další zájemce o autogram Romana Kreuzigera.
Roman Kreuziger se bezesporu zařadil do světové špičky. Aktuálně v barvách Astany spřádá plány na nadcházející rok a olympijské hry v Londýně, kde by neměl chybět.
Není proto divu, že jeho obliba u fanoušků stoupá. A Roman Kreuziger vnímá, že právě příznivce potřebuje na své straně. Dokonce přijal pozvání k cestě na Hanou, aby se zúčastnil autogramiády začínající v devět hodin ráno.
Ranní vstávání není pro Romana Kreuzigera novinkou
„Když jsem v normálním režimu, vstávám kolem půl osmé a na osmou už chodím cvičit. Není to nic, co by mě vyvedlo z míry,“ vysvětluje Roman Kreuziger. Byl viditelně v dobré náladě a radost rozdával i svým obdivovatelům.
Jediný, kdo měl před začátkem autogramiády trochu nahnáno, byl její organizátor Radim Kořínek, a to kvůli večírku. Slavnostní akt se totiž protáhl. „Konala se tu oslava, a tak jsme museli sklízet víno ze stolů a uklidit. S pětiminutovým skluzem jsme to nakonec dali dohromady,“ popisuje.
Zpátky k muži v hlavní roli. Hvězda Astany se podepisovala celou hodinu. Chvil mezi fanoušky si Roman považoval. Doma přece není tak často. A ve světě, kde si cyklistických nadšenců doslova a do písmene užívá? Nebojí se v některých případech, že ho dokonce sundají z kola?
„Jsou situace, kdy lidé čekají na kopcích dva nebo tři a nějaký ten alkohol vypijí, ale většinou jsou natolik zodpovědní, že uskočí z cesty, v tom problém není. Nejvíc bouřlivé je to na Vueltě nebo Tour, když se jede v Pyrenejích. Baskové totiž dokážou udělat vynikající atmosféru,“ zmiňuje.
„Ať už člověk jede vepředu nebo vzadu, stojí tam připravení se studeným nápojem a závodníkovi dodají morálku. Když jede někdo vepředu, fandí, povzbuzují, a když vzadu, i když se to nemá, popostrčí ho a dokopou nahoru,“ popisuje Roman Kreuziger.
Fanoušci pomáhají i na trati
Romana však stále více podporují i fanoušci mávající podél trati českými vlajkami. Věří, že nebudou chybět ani při olympiádě v Londýně.
„I třeba díky Giru, které je olympiádě blízko. Loni na Großglockneru za mnou chodili kluci a ptali se, jestli nejedeme etapu v Čechách – tak neuvěřitelný počet českých vlajek a fanoušků tam byl,“ vzpomíná.
Má cyklista při etapě možnost vlajky vnímat? Nesoustředí se jen na samotný závod? „Velkých vlajek si člověk samozřejmě všimne, ale spíš je vidím večer ze záznamu, případně vím od našich, kteří na kopce jezdí,“ říká česká naděje pro Londýn, cyklista Roman Kreuziger.
