Český rozhlas vysílá do zahraničí už 85 let

Všechno začalo rozvojem krátkovlnného rozhlasového vysílání ve 20. letech minulého století. A hlavně rozšířením cenově dostupných domácích přijímačů. Krátké vlny o frekvenci od 3 do 30 MHz se totiž díky mnohonásobným odrazům od ionosféry můžou šířit tisíce až desetitisíce kilometrů.

Radio Prague Podcast Prague Hebdo|foto:Radio Prague

Potenciál šíření informací si jako první uvědomily koloniální velmoci jako Velká Británie. BBC zahájila zvláštní krátkovlnné vysílání globálního dosahu v roce 1932.

V období rostoucího napětí, vzestupu nacismu a jeho propagandy v Německu netrvalo dlouho a prakticky všechny vyspělejší evropské země chtěly být v éteru slyšet. Neomezovaly ho totiž jakékoli politické hranice. Československo nebylo výjimkou a na přelomu srpna a září 1936 začal Radiojournal, tedy předchůdce Československého a Českého rozhlasu, vysílat.

Programy byly nejdřív zaměřené na krajany. Záznamová technika se teprve rodila, takže se vysílalo živě s minimálním podílem mluveného slova. Ale pro Evropu se vysílaly zprávy česky/slovensky, německy, francouzsky a anglicky, ve vysílání pro Ameriku česky/slovensky, anglicky, čas od času i rusínsky. Ze slovesných útvarů se vysílaly především přednášky, zpočátku jen v češtině, méně v angličtině. 

1938 a německé dezinformace

Pozitivní ohlas byl okamžitý – jenže netrvalo dlouho a vysílání do zahraničí v angličtině muselo čelit vystupňované protičeskoslovenské nacistické propagandě. Hlavně v roce 1938 uvádělo na pravou míru německé a maďarské dezinformace.  

Za války podlehlo protektorátní rozhlasové vysílání německé cenzuře, a kdo chtěl informace z druhé strany, poslouchal, ale pod hrozbou trestu vězení i smrti, nejčastěji Londýn. Nová etapa skutečně československého vysílání do zahraničí z Prahy začala za květnového povstání v roce 1945.

Podcast Radio Prague - Серфинг по Праге|foto:Radio Prague

Po krátkém období relativní poválečné svobody přišel převrat v roce 1948 a po něm zestátnění rozhlasu a jeho naprosté podřízení potřebám komunistické propagandy. V době, kdy neexistoval internet, kdy se televize teprve rozvíjela a měla pouze národní dosah, mělo krátkovlnné rozhlasové vysílání praktický monopol na šíření informací.

Vláda socialistického Československa financovala vysílání do zahraničí zaměřené hlavně na rozvojové země velmi štědře. V 60. letech připravovaly stovky zaměstnanců rozhlasu vysílání ve 14 jazycích.

Konec ideologického vysílání a později i radikální snížení množství zaměstnanců přinesl rok 1989 a pád komunismu. Vysílání se omezilo kromě češtiny na angličtinu, němčinu, francouzštinu, ruštinu a španělštinu.

Nově se vyprofilovali i posluchači. Jak? To uslyšíte v pořadu Zaostřeno mimo jiné od současné šéfredaktorky Kláry Stejskalové.