Česko mezi řádky
Na ostravské Hrabůvce to kdysi vypadalo jako na Marsu. Žili tady brenparťáci a pili denaturovaný líh
Do literatury se dostali i takzvaní brenparťáci, tuláci z okraje společnosti, kteří za první republiky žili na ostravské haldě Hrabůvka. Psal o nich třeba Věnceslav Juřina a stali se i námětem oceňované divadelní hry Komorní scény Aréna.
Halda Hrabůvka, to je moře zeleně a bodláčí, spíše divočina. „V době, kdy tady bylo zázemí Brenpartyje, tak to nevypadalo takto krásně divoce jako nějaká džungle, ale spíše jako na Marsu,“ popisuje ředitelka ostravského archivu Hana Šústková.
Tuláci si do kopců hloubili brlohy nebo zůstávali na povrchu. „Bylo tady sálavé teplo. Když vyloženě nepršelo, tak se nepotřebovali skrývat do nitra země. Byli to opravdu tuláci, takoví darebáci,“ říká s tím, že po stezce polehávali a pili takzvaný bren – dřevný líh, který míchali v různých poměrech s vodou.
Vodíkové město
Na jezero je hezký pohled, ale to není jeho hlavní funkce. „Sedmihektarové jezero se načerpalo z Ostravice, v zásadě má ochlazovat těleso haldy,“ vysvětluje ostravský průmyslník Jan Světlík.
Čtěte také
Důvod, proč se tady tuláci v dávné minulosti schovávali a našli tady velmi specifický domov, bylo teplo. Nyní tomu ale už tak není.
„Pár tuláků tady na tom horizontu srázu ještě je, občas se tam někdo objeví,“ dodává Světlík. Experti ale teď už vymýšlejí, jak na ohromné ploše postaví vodíkové město.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka