Čerpají energii v malých zelených světech. „Učíme se za pochodu,“ říkají zahrádkáři z opavské kolonie Jiřina

7. květen 2018
rajčata

Téměř 100 tisíc lidí a 5 tisíc hektarů. To je podle údajů Českého zahrádkářského svazu svět městských zahrádkářských kolonií. Desítky tisíc lidí hlavně z paneláků a ze sídlišť tráví v osadách mezi ploty většinu volného času. Co všechno se dá na malých pozemcích vymyslet?

V koloniích můžete potkat lidi nejrůznějších profesí, které spojuje jedno velké nadšení. Třeba zahrádkář Vladimír Glovčík má zasazenou cibuli, česnek, jahody, až bude tepleji, tak zasadí okurky a cukety.


Na zahradu pana Glovčíka o velikosti 305 metrů čtverečních se vejde 17 řádků brambor, rajčata, papriky, patizony, jablka, cukety, ostružiny, maliny, rybíz, jahody.

Na Jiřinu, opavskou kolonii, jezdí už od svých osmi let. Naučil se všechno, co potřebuje k tomu, aby dostal do malého prostoru nejen záhony, ale i místo pro odpočinek a domek, ve kterém se dá přespat.

Jednu půlku zahrady používá na záhony, druhou k relaxu – vaření venku, posezení i se zábavou pro děti. „Udělal jsem pro malého sprchu, basketbalový koš… A tady většinou večer sedíme,“ ukazuje.

Jeho soused Eduard Bajda pracuje jako obchodní zástupce s neustále zapnutým mobilem. I takové profese najdete mezi lidmi, kteří rádi mizí ve svých malých zelených světech. „Jsme kutilové a všechno se učíme za pochodu,“ vysvětluje pan Eduard.


Předloni nám na jabloni rostly okurky.Zahrádkář Eduard Bajda

Nebýt zahrádek v sousedství, tak by se pan Bajda a pan Glovčík asi nikdy nepoznali. Teď o sobě ví všechno a navzájem si chválí úrodu. Oba to mají do svých bytů přesně 7 minut jízdy na kole.

  • Kultura
  • Reportáž