Boj s rakovinou vyhrál, teď se chystá na olympiádu
Pokud si položíte otázku, kdo měl nebo má z českých sportovců nejdále na olympijské hry v Londýně 2012, přímo se nabízí jméno badmintonisty Petra Koukala. Rodák z Hořovic totiž vedle kvalifikace musel zvládnout i jeden vlastní boj. Ten se zákeřnou nemocí. Vyhrál ho a vrací se zpátky do světové špičky. V té české samozřejmě je. Stačil už obhájit republikový titul.
Stojíme před jednou restaurací v Praze na Budějovické. Řeknete si: jedna z mnoha. Jenže pro Petra Koukala má zvláštní význam. Právě v ní se mu změnil život.
„Právě tady jsem měl setkání s přáteli krátce před obdobím, na které jsem plánoval velmi intenzivní trénink. Požádal jsem jednu kamarádku-lékařku, zda by se mnou nešla na toaletu a nepodívala se mi na bulku na varleti,“ vzpomíná na neobvyklou prosbu Petr Koukal. „Naštěstí byla tak duchapřítomná, že řekla ano. Už druhý den ráno mi volala, že to nejspíš nic nebude, ale ať si raději zajdu na urologii.“
Zpráva z úst doktora dala tušit, že v příštích měsících Petr Koukal odehraje svůj boj o život. „Nejprve mi bylo řečeno, že mám bulku, která se bude muset vyndat. Radost jsem z toho neměl, ale usoudil jsem, že to počká až na leden, tedy na období po tréninku. Pak však zazněla zásadní věta: Ne, pane Koukale, vy mi nerozumíte. Máte rakovinu varlat a ještě dnes vás budeme operovat.“
Tak mě napadá: Půjdeme vůbec dál? Jak člověk vlastně vnímá místo, které je spjato s nepříjemnými okamžiky jeho života? „Okamžik v této restauraci mi zachránil život,“ je si Petr Koukal jist. „Nebýt této restaurace, určitě bychom tu spolu dnes nestáli. Právě tady jsem se podruhé narodil.“
Petr Koukal je plný optimismu
Pozvání přijímám, bereme za pomyslnou kliku a vcházíme do nekuřáckého lokálu. Je jasné, že Petr Koukal tady není zdaleka poprvé a personál ho bere vlastně za svého. „Petr Koukal je tu často. Máme ho tu rádi,“ dozvídám se od jednoho z členů personálu.
Jídlo jsme si vybrali, ale teď už vážně. Vrátíme se o rok zpátky. Při zprávě o rakovině asi každý musí mít představu o tom, že se mu zhroutil svět.
„V momentě, kdy mi to řekli, se mi svět opravdu zhroutil. Už tehdy mi říkali, že se na to přišlo velmi brzy. Riziko, že bych na rakovinu mohl umřít, nepadlo, začal jsem proto věřit, že vše dobře dopadne, a to přestože mi nemoc zásadně nabourala mé plány,“ vybavuje si Petr Koukal.
Kolik sil návrat zpět vlastně stál? Je už Petr Koukal zpátky ve světové špičce? Do té české se vrátil a znovu vybojoval titul. „Věřím, že se dostanu na stejnou úroveň, na jaké jsem byl před onemocněním,“ je Petr Koukal optimistický.
Petr Koukal zažívá tedy příběh se šťastným koncem. Před námi už stojí šampaňské a je čas na závěrečný přípitek. Petře, je více než jasné, na co si připijeme. Na vaše zdraví.