Bloomberg: Bidenovi zbývají v Afghánistánu dvě možnosti. Dohodnout se s Tálibánem a raketové útoky

4. září 2021

Slib prezidenta Joea Bidena pokračovat v širším boji proti terorismu i v Afghánistánu, odkud Amerika právě odešla, představuje paradox v jeho rozhodnutí ukončit válku v této zemi. Myslí si to komentátor agentury Bloomberg Eli Lake.

Je to téma Bidenovy vlády od chvíle, kdy v dubnu oznámil bezpodmínečné stažení z Afghánistánu. Prezident hovořil o „schopnostech, které nám i z dálky umožní pečlivě sledovat všechny přímé hrozby pro Spojené státy v regionu“.

Čtěte také

Po sebevražedném výbuchu na kábulském letišti, při kterém na konci srpna zahynulo třináct amerických vojáků, zase Biden slíbil, že „vypátrá“ jeho pachatele. A v koncem srpna varoval strůjce útoku z organizace Islámský stát-Chorásán slovy: „Ještě jsme s vámi neskončili.“

Je možné, že Biden a jeho poradci tomu všemu věří. Nikdo jiný by ale neměl. Podle Lakea Bidenova „kapitulace v Afghánistánu“ a předvídatelné důsledky jeho rozhodnutí znemožnily účinný boj proti terorismu v této zemi. Vítězství Tálibánu mělo za následek zhroucení afghánské armády i zpravodajských služeb, které pomáhaly monitorovat povstalce a teroristy.

Dvě možnosti pro Joea Bidena

Americkému prezidentovi teď zbývají jen dvě možnosti. Tou první je, že jeho vláda může ostudně spolupracovat s Tálibánem na zničení Islámského státu–Chorásán. To ovšem skončí legitimizací, nebo snad dokonce financováním Tálibánu, který je propojený s Al-Káidou. Je partnerství v boji proti terorismu s takovými lidmi možné nebo žádoucí?

Čtěte také

Druhou možností Bidenova tažení proti Islámskému státu–Chorásán nebo Al-Káidě v Afghánistánu je takzvaná raketová diplomacie. Komentátor agentury Bloomberg vysvětluje, že jde o určitý druh nesmlouvavého přístupu, který se vyhýbá komplikacím a nepředvídatelnosti plynoucím z nasazení pozemních sil.

Prezident například může nařídit letecký úder na výcvikový tábor nebo zbrojní továrnu v reakci na nějaký teroristický útok anebo jiné poškození amerických zájmů či chybný krok, jako bylo například rozhodnutí Saddáma Husajna vykázat z Iráku zbrojní inspektory.

Raketovou diplomacii použil bývalý prezident Bill Clinton v roce 1998 po útocích Al-Káidy na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii. Jedním z cílů amerických raket byl komplex Aš-Šífa v súdánském Chartúmu.

Clinton tehdy prohlašoval, že se jedná o objekt napojený na Al-Káidu, kde se vyrábí nervový plyn. Ukázalo se však, že to byly mylné informace. Podle súdánské vlády šlo o továrnu na výrobu aspirinu.

Zasáhnout správný cíl je obtížné

Když se vrátíme do současnosti, vidíme podle komentátora Lakea očividné paralely. Nedělní útok bezpilotního letounu, který podle původního tvrzení Pentagonu zničil vozidlo vezoucí bombu na kábulské letiště, totiž zřejmě byl o něčem jiném. Jedna afghánská rodina několik hodin po úderu uvedla, že Američané zasáhli špatný cíl.

Čtěte také

Je totiž obtížné získat včasné a přesné zpravodajské informace a zasáhnout správný cíl, aniž by Amerika měla v dané zemi své lidi. A to není jediná paralela. Minulý týden se americká veřejnost dozvěděla, že předcházející úder bezpilotního letounu na plánovače Islámského státu–Chorásán byl odvetou za atentát u kábulského letiště.

Existuje však pádný důvod, proč žádný americký prezident po dvě desetiletí nestahoval z Afghánistánu vojáky – Spojené státy tam byly proto, aby zabránily dalšímu činu, jako byly teroristické útoky z 11. září 2001. Cílem boje proti terorismu po tomto datu byla prevence a cílem raketové diplomacie bylo zastrašení a ukázka amerického odhodlání.

Poučení z raketové diplomacie

Raketová diplomacie nabízí jedno bolestně jasné poučení – je zoufale nedostatečná. Po Clintonových úderech proti domnělým objektům Al-Káidy tato skupina v roce 2000 zaútočila na americkou loď Cole a o rok později i na Světové obchodní centrum v New Yorku a na Pentagon.

Čtěte také

Právě vzpomínka na tyto události držela Ameriku v Afghánistánu dvacet let, a i když to byla náročná mise a boje skončily patem, americké pozemní jednotky pomohly zabránit dalšímu útoku na americké půdě.

Teď musí šéf Bílého domu zjistit, jestli mohou Američané zabránit útokům ve Spojených státech i bez přítomnosti vojáků v Afghánistánu, odkud pocházely poslední teroristické činy. Kvůli celému národu i sobě samému by si ale prezident měl vštípit ponaučení, že raketová diplomacie teroristickým činům nebrání – pouze za ně přináší trest, uzavírá komentátor Eli Lake v článku pro agenturu Bloomberg.

Poslechněte si i další témata, která pro Svět ve 20 minutách vybrala Gita Zbavitelová. 

Budoucnost Evropské unie ohrožuje nejednota. V předvolební kampani v Německu houstne atmosféra. Promění nový rychlostní limit podobu francouzské metropole? A jak bezpečné je cestování v době sílící mutace delta?

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.