Berlínská schůzka o ukrajinské krizi přinesla pokrok, průlom ale nenastal
Jasné vymezení demarkační linie na Ukrajině a stažení zbraní z válečných oblastí. To byla hlavní témata jednání šéfů diplomacie Německa, Ruska, Ukrajiny a Francie. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova byla berlínská schůzka užitečná. Žádný průlom v řešení ukrajinské krize ale nenastal.
Ministři zemí takzvané normandské čtyřky podpořili neodkladné stažení těžké techniky z válečné linie - to je podle Lavrova hlavní výsledek berlínských jednání.
Největší problém byl v demarkační linii. „Nakonec bylo dosaženo dohody týkající se toho, že demarkační čára zmíněná v minském protokolu bude tou linií, ze které nyní začne stahování těžkých zbraní,“ prohlásil šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier.
Návrat k mapám dohodnutým na minské mírové schůzce loni 19. září prosazovalo Rusko, nehledě na aktuální stav územních zisků nebo ztrát jedné či druhé strany - proruských povstalců nebo ukrajinských sil.
„Vše ale záleží na tom, jestli to, na čem jsme se dohodli, nezůstane jen na papíře, a dojde i ke změně situace přímo na místě,“ poznamenal Steinmeier.
Oddělení vojsk a stažení těžkých zbraní s ráží vyšší než 100 milimetrů do vzdálenosti 15 kilometrů od linie kontaktu předpokládal již minský protokol, který v rámci dohody o příměří dojednali vzbouřenci a zástupci ukrajinské armády loni počátkem září.
Klid zbraní ale žádná ze stran fakticky nedodržovala, na papíře zůstal také závazek oddělení vojsk a z velké části i výměny zajatců.
Podle Lavrova by se teď měla co nejrychleji sejít kontaktní skupina, kterou tvoří zástupci vzbouřeného východu, Kyjeva, Moskvy a OBSE.
