Autonomní bojoví roboti by se měli zakázat. Hrozí od nich nebezpečí, říká bývalá inženýrka z Googlu

Oběti kyberstalkingu se můžou potýkat s nevyžádanými textovými zprávami, e-maily nebo se sdílením fotografií bez jejich souhlasu.

Britské úřady kyberstalking klasifikují jako výhružné chování nebo nevyžádané návrhy, kterým oběť čelí v online prostoru. Kyberstalking může být přitom kombinován i s fyzickým stalkingem nebo obtěžováním.

Zatímco fyzické pronásledování je v konečných číslech pořád častější, nárůst ve výši 70 procent v případě kyberstalkingu je oproti fyzickému pronásledování mnohem razantnější.

Podle serveru Euronews se s online obtěžováním a pronásledováním potýkají častěji ženy, mladí lidé a LGBTQ+ osoby. Zhruba polovina respondentů, kterých bylo skoro 150 tisíc, považovala kyberstalking za špatný, ale ne za zločin. To podle expertů odhaluje, proč lidé kyberstalking často nenahlásí.

„Existuje značný rozpor mezi reálnou zkušeností s kyberstalkingem a tím, jak je chápán z právního a společenského hlediska,” uvedla Madeleine Janickyj, jedna z autorek studie z University College London. Podle Janickyj může být problémem i to, že mladí lidé jsou na kyberstalking tak zvyklí, že už ho nevnímají ani jako zločin.

Česká školní inspekce zjistila, že nejčastější formou šikany mezi žáky jsou ponižování, pomlouvání a podobné projevy verbální šikany a kyberšikana. Nejčastější formou kyberšikany na školách je ponižování a pomlouvání v on-line prostoru a zveřejňování ponižujících fotografií nebo videozáznamů. Žáci a studenti ale inspektorům v dotazníku sdělili, že se setkávají i s krádežemi identity na sociálních sítích nebo právě kyberstalkingem.

V praxi to znamená, že pouze biologické ženy, ženy se syndromem androgenní necitlivosti nebo sportovkyně, které splní specifická pravidla, budou moci soutěžit v ženských disciplínách.

„Testování, které potvrdí biologické pohlaví, je důležitý krok k tomu, abychom zajistili, že nebude žádný biologický skleněný strop. Abyste mohly závodit v ženských kategoriích, musíte být biologická žena, gender nemůže zvítězit nad ideologií,“ řekl prezident Světové atletiky Sebastian Coe.

Test podle serveru Euronews SRY analyzuje vzorky DNA na přítomnost chromozomu Y. Podle toho laboratoř do jednoho až dvou týdnů určí pohlaví. Světová atletika tento test označuje za extrémně přesný s minimálním rizikem chybovosti.

Sportovní svaz uvedl, že cílem není zpochybňovat něčí genderovou identitu, ale ochrana férovosti ve sportu.

Americký server USA Today připomíná, že změna přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump bojuje za omezení transgender sportovců. Minulý týden podepsal exekutivní příkaz, podle kterého nemůžou „muži soutěžit se ženami“. Nejasným nařízením se podle Bílého domu musí řídit americký olympijský a paralympijský výbor.

Problematice transgender sportovců ve vysílání Radia Wave se v minulosti podrobněji věnoval například pořad Vlna.

„Poté, co samice snesla vejce, jsme je prozkoumali. Jsme si naprosto jisti, že se jedná o nový druh,“ řekl profesor Angus Emmott z univerzity Jamese Cooka v australském Queenslandu. Vědci po hmyzu pátrali poté, co získali snímek strašilky s tipem, že se zřejmě jedná o dříve nepopsaný druh. Na svojí zahradě ji objevil a vyfotil Emmottův známý.

Vědci pak podle australského veřejnoprávního serveru ABC objevili ještě jednu samici. Samce ale zatím nenašli. Tento druh totiž žije vysoko v korunách stromů, do kterých je pro vědce téměř nemožné se dostat.

„Žijí opravdu vysoko. Dolů je může shodit třeba pták nebo silná bouře,“ řekl Emmott, jehož tým studii publikoval v odborném časopise Zootaxa.

Podle odborníků ale není objev zase tak překvapivý. „Koruny stromů nejsou dobře prozkoumané, je tedy možné, že v nich žije více druhů, než si vůbec dokážeme představit,“ řekl Peter Valentine, který dříve působil v Ústavu pro správu vlhkých tropů.

Celá událost se odehrála v roce 2017 v menším argentinském městě. Dotyčný muž, shodou okolností policista, byl na zahradě za vysokou zdí nahý. V tu chvíli projížděl okolo vůz Google, sbírající snímky pro Street View. Snímek se následně rozšířil po internetu a dostal se i do v televizního zpravodajství. Informoval o tom zpravodajský server CBS.

Muž se bránil žalobou a tvrdil, že mu celá situace poškodila pověst, sousedé i kolegové se mu smáli a jeho důstojnost byla údajně pošlapána. Soud nižší instance sice jeho žalobu zamítl s tím, že „si za to může tak trochu sám“, ale odvolací soud se postavil na jeho stranu.

„Nešlo o veřejný prostor, ale o uzavřený dvorek za zdí vyšší než průměrný člověk. Tohle bylo jasné narušení soukromí,“ uvedli soudci. „Nikdo nechce být světu předkládán tak, jak přišel na svět.“

Google se hájil tím, že stěna nebyla dost vysoká, a že běžně rozmazává tváře i značky. Jenže v tomto případě rozmazání nestačilo – muž sice nebyl rozpoznatelný podle obličeje, ale zato byl vidět celý „od hlavy až k patě“.

Telekomunikační společnost Cablevision SA a zpravodajský web El Censor, které snímek dál šířily, soud naopak obvinění zprostil. Podle něj pouze upozornily na chybu, za kterou nese odpovědnost Google. Společnost se k případu zatím nevyjádřila.

Zoo Tiergarten Nürnberg poprvé informovala o svém záměru usmrtit paviány v únoru 2024. Důvodem byl nedostatek prostoru pro zvířata. Informoval o tom zpravodajský server CNN.

Záměr sklidil ostrou kritiku ze strany ochránců zvířat i veřejnosti. V zoo se v posledních dnech konaly protesty. V pondělí vedení oznámilo, že započne příprava na usmrcení zvířat. V úterý ráno pak uvedlo, že bude celý den uzavřeno z „provozních důvodů“, několik aktivistů ale proniklo do areálu a jedna žena si přilepila ruce lepidlem k zemi předtím, než ji stihla policie zadržet.

Krátce poté zoo oznámila, že skutečně usmrtila 12 paviánů. Další podrobnosti zatím nezveřejnila. Organizace na ochranu zvířat uvedly, že plánují podat trestní oznámení.

Důvodem usmrcení paviánů guinejských v norimberské zoo byl jejich rostoucí počet. 43 jedinců primáta výrazně překračuje kapacitu pavilonu, který byl v roce 2000 navržen pro maximálně 25 dospělých zvířat a jejich mláďata. Kvůli přemnožení docházelo mezi zvířaty ke konfliktům.

Zoo uvedla, že už v minulosti se snažila počet zvířat snížit. Od roku 2011 bylo 16 paviánů přesunuto do zoo v Paříži a v Číně. Tyto i další spolupracující zahraniční instituce však mezitím dosáhly maxima vlastní kapacity. Pokus zoologické zahrady o kontrolu růstu populace pomocí antikoncepce byl před několika lety ukončen kvůli neúčinnosti.

Eutanazie zvířat není v evropských zoologických zahradách výjimečná. Provádí se z různých důvodů, například kvůli zdraví zvířat nebo genetickému řízení chovu. Některé případy v minulosti ale vyvolaly opravdu silnou veřejnou reakci. Například v roce 2014 zoo v Kodani usmrtila zdravou dvouletou žirafu, její tělo rozřezala před diváky včetně dětí a maso následně podala lvům.

Zákaz, jehož účinnost má začít v prosinci, omezí přístup na platformy jako TikTok, Instagram, Facebook, X (dříve Twitter) a Snapchat. Web YouTube měl být původně ze zákazu vyjmutý, nově se však pravidla budou vztahovat i na něj. Informoval o tom zpravodajský server BBC.

YouTube se proti začlenění do zákazu bránil s odůvodněním, že „není sociální sítí“ a že posyktuje „mladým Australanům přínos a hodnotu“. Australský přístup sledují s velkým zájmem i další země – Norsko už podobný zákaz oznámilo a Velká Británie uvedla, že o obdobných opatřeních uvažuje.

Australská komisařka pro e-bezpečnost Julie Inman Grantová doporučila minulý měsíc zahrnutí YouTube do zákazu, protože právě tato platforma byla nejčastěji zmiňovaným místem, kde děti ve věku 10–15 let narazily na škodlivý obsah.

Podle zpráv australských médií z minulého týdne hrozil Google žalobou, pokud bude YouTube do zákazu zahrnut. Firma argumentovala, že by takové opatření omezilo svobodu politického projevu.

Federální ministryně pro komunikace Anika Wellsová uvedla, že sociální sítě mají své místo, ale „predátorské algoritmy zaměřené na děti“ nikoliv. Zákaz se nebude vztahovat na platformy zaměřené na online hry, zprávy, vzdělávání a zdravotní péči, které podle vlády představují pro děti menší riziko.

Technologické firmy, které nová pravidla nedodrží, mohou být pokutovány až do výše 50 milionů australských dolarů.

Na případ upozorňuje americká televize CBS. Pašeračka přitom možná zvířeti ublížila úplně zbytečně. TSA totiž dovoluje cestovat s živočichy, včetně želv. Ve chvíli, kdy projdou rentgenem, nic nebrání nástupu na palubu. Různá pravidla přitom mívají i jednotlivé aerolinky.

Server New York Post píše, že přeživší želvu si převzaly floridské úřady. TSA k incidentu na Facebook uvedla: „Přátelé, prosím, přestaňte se schováváním zvířat na podivných místech vašeho těla. Nesnažte se s nimi proklouznout skrz letištní kontroly.“

Slovy o divných místech TSA nejspíš odkazuje na podobný případ z března letošního roku, kdy se jiný cestující pokusil propašovat invazivní druh želvy přes bezpečnostní rámy na mezinárodním letišti Newark Liberty. Ani on neprošel bez povšimnutí. Želvu měl přitom schovanou v přední části kalhot. Na rozdíl od nejnovějšího případu se želvě nic nestalo.

CBS připomíná i další kuriózní situace. V roce 2024 TSA zabránila v nástupu muži, který chtěl do letadla nastoupit s taškou plnou hadů, další chtěl loni pašovat vajíčka papouška amazonského i živé ptáky. Převážel je z Nikaraguy přes Miami na Tchaj-wan. Prozradilo ho cvrlikání z jeho tašky.

Deník The New York Times píše, že Zuckerbergova Meta při promítání v Los Angeles diváky vyzvala, aby si zapnuli telefony. Pomocí nového chatbota Movie Mate je chtěla vtáhnout do děje filmu. Hlavní hrdinka snímku M3GAN 2.0 s nimi měla komunikovat, psát jim zprávy a přivodit pocit, že jsou součástí děje.

Španělský server El País k tomu dodává, že se test Movie Mate nepovedl. Cituje i deník Variety, jehož novinář na projekci byl a označil ji za epický průšvih. Chatbot nebyl s filmem synchronizovaný, mluvit se s ním nedalo. Pro diváky taky prý bylo náročné zároveň sledovat film a displej telefonu.

Španělský distributor filmů Enrique Costa deníku El País řekl: „Když vás nutí používat telefon, aby vás zaujali, není to proto, že se film nepovedl?“ I další společnosti věří, že to je jen experiment a že kino zůstane takovým, jakým je. Podle šéfa Contracorriente Films Eduarda Escudera je kouzlem kina právě to, že diváky, na rozdíl od sledování doma, nic neruší.

Trump své přání postavit Beyoncé Knowless-Carter před soud vyjádřil na své sociální síti Truth Social. Obvinil tým Kamaly Harris z toho, že zpěvačce zaplatil 11 milionů dolarů za to, aby ji vyslovila podporu. Ironicky přitom poznamenává, že nezazpívala na žádném z jejích mítinků. V Houstonu ale před voliči vystoupila s 5minutovým projevem. Další 3 miliony dolarů z peněz na kampaň měla Harris podle Trumpa dát známé televizní moderátorce Oprah Winfrey. Americké úřady už tato nařčení vyšetřovaly a žádné pochybení ze strany Harris neshledaly.

Podle deníku Guardian se Trump obul i do zpěváka Bruce Springsteena, který prezidenta nevybíravě zkritizoval na jednom ze svých koncertů. Tento případ Ameriku polarizoval natolik, že podporovatelé Trumpa začali rušit i koncerty lidí, kteří se za Springsteena vydávají a zpívají covery jeho písní.