Apolena Rychlíková: „Přítel“ Viktor Orbán se v posledních týdnech nezměnil. Naopak – svými postoji k Ukrajině dokládá svou názorovou konzistenci
Málokterý konzervativní evropský politik se u svých českých protějšků těšil takovému obdivu jako maďarský premiér Viktor Orbán. Za „normálního konzervativce“ ho kdysi označil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Obdivovat se jeho represivní migrační politice a ostnatým drátům jezdil předseda občanských demokratů a současný premiér Petr Fiala. Za svého přítele ho označoval europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Podporu mu dlouhodobě vyjadřovali lidé jako Jaroslav Foldyna (SPD) nebo Václav Klaus mladší, kteří dokonce v roce 2019 vystoupili na jeho podporu jako řečníci na demonstraci, pořádané jedním z českých dezinformačních spolků. A na pomoc si ho – jako svůj politický vzor – povolal i Andrej Babiš (ANO), a to přímo před volbami. Nakonec je ani s podporou maďarského autoritáře nevyhrál.
Čtěte také
V posledních týdnech ale panuje v některých konzervativních kruzích zděšení. Dobrý přítel Viktor Orbán se prý změnil – neodsuzuje válku na Ukrajině a dokonce odmítá i to, aby se přes maďarské území vozily na Ukrajinu tolik potřebné zbraně. Vedle srbského prezidenta Aleksandara Vučiće, který je dlouhodobým evropským spojencem Vladimira Putina, je Orbán ve svém vztahu k ruské agresi na Ukrajině skutečně nadmíru lavírující.
V Maďarsku se schyluje k volbám a kritiku Orbán odbývá nejspíše pravdivou, leč také problematickou mantrou: Maďarsko stojí za Maďarskem. Premiér členského státu NATO sám přiznává, že maďarské zájmy, které Orbán na dobrých vztazích s Putinem dlouhodobě stavěl, by jasné odsouzení ruské války ohrozilo.
Agresivní politická kampaň
Orbánovy postoje jsou všechno, jen ne překvapivé. Bývalý revolucionář proti komunismu přitom býval ještě v 90. letech liberálem, pak si ale spočítal, že bude lepší budovat svou politiku na populistickém ultrakonzervativním nacionalismu, rozdmýchávání kulturních válek, útočení na menšiny či lidi prchající před válkou až po rozdmýchávání nenávisti k Evropské unii, která, pravda, v Maďarsku není příliš populární i bez Orbána.
Čtěte také
Orbán si během dlouhých let svého vládnutí dokázal vybudovat svou autoritářskou pozici, i když bychom neměli zapomínat, že se těší velké lidové podpoře. Jenže jeho politika se demokratickou nedá nazývat už dlouho. Ve chvíli, kdy v roce 2010 získal ústavní většinu, začal měnit mediální prostředí a dostal všechna média pod svůj vliv. Nezávislost veřejnoprávních médií v Maďarsku neexistuje, to, jak tato média fungují, určuje vláda a pokud se média vymezí, čekají je pokuty a postihy.
Orbán vedle útoku na nezávislost médií vyštval svou agresivní politickou kampaní z Maďarska prestižní Středoevropskou univerzitu, když na ni útočil jako na „Sorosovu“ a řadou právních kroků de facto znemožnil její svobodné fungování.
Podobně se staví k otázkám menšin – nejčastěji zneužívá tématu LGBT komunity a hlavně translidí, proti nimž zavádí různé represe a rétoricky na ně útočí a dělá z nich hrozbu. Od roku 2020 platí v Maďarsku antiLGBT zákon zakazující „homosexuální a transgender propagandu“, která zamezuje trans lidem změnit svou identitu nebo vůbec zobrazovat témata, související s LGBT tématikou.
Zmínit také můžeme aféru se špehováním novinářů pomocí aplikace Pegasus, které se Orbán také zúčastnil. A výše zmíněnými kauzami výčet Orbánových politik zdaleka nekončí.
Divit se, že maďarský premiér nyní váhá s jasným odsouzením ruské agrese, může snad jen ten, kdo dříve před jeho politikou zavíral oči, nebo nevěděl, jaká je. Což se však o plejádě jeho českých politických podporovatelů říct nedá.
Naopak přesně takového Orbána, jakým je dnes, podporovali a vychvalovali v minulosti. Třeba teď konečně uznají, že to byla od začátku chyba.
Autorka je komentátorka serveru A2larm
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
