Apolena Rychlíková: Nové a lepší Česko? Poslanci o tom rozhodnou brzy
Když se na konci roku 2017 sbírala data o lidech v exekuci, ukázalo se, že se s touto formou novodobého otrokářství potýká celých 863 tisíc lidí.
Hned 70 procent z nich mělo exekuci víc než jednu: půl milionu dlužníků řešilo tři a více exekucí a 150 tisíc lidí dokonce víc než deset. Jenže tato čísla nejsou konečná.
Jan Vávra: Koho volí exekuce?
Politici tradičních stran pořád nedokáží pochopit, proč lidé volí populistické spasitele jako je Babiš, Okamura nebo prezident Zeman.
K postiženým lidem připočtěme jejic rodiny a blízké okolí, které je brutalitou vymáhání dluhů zasaženo a dostáváme se k milionům lidí, které nějakým způsobem ovlivnily české exekuce.
O tom, co exekuce jsou a jaký mají devastující dopad na ty, kteří dluží, se dlouho mlčelo. Tvrdý kánon opakující jen to, že ten, kdo dluží, má taky splácet, se veřejným prostorem nesl jako nějaká posvátná zaslepující mantra. Nebylo přitom důležité, že si Češi půjčovali hlavně na základní potřeby, a že za problémem exekucí je ještě problém skryté chudoby.
Nejvýznamnější postavy exekučního byznysu se prsily, že celý systém funguje skvěle a nic se vlastně neděje. Jeden z architektů českého obchodu s dluhy, Robert Runták, v pořadu Máte slovo před pěti lety uvedl: „Je zajímavé, že celých 90 procent lidí žádnou exekuci nemá, a přesto nám média tento problém prezentují jako ten největší u nás.“
Exekuce a šedá ekonomika
Stejně jako mnozí další – v čele s politiky – se snažil navodit dojem, že si za vším stojí dlužníci samotní a ne systém, který svého času vyráběl z dlužné jedné koruny 20tisícový závazek.
Jiří Berounský: Proč tolik občanů ČR postihly exekuce?
Nemluvme o dluzích jako takových a jejich majitelích. Řekněme si něco o zákonech a jejich vývoji, které tomuto neblahému společenskému jevu vládly, tak jak o nich referuje ve svém článku Respekt.
V úterý se v Poslanecké sněmovně hlasuje o senátním návrhu novely insolvenčního zákona, kterou podpořili senátoři z různých politických stran. Tato novela by mimo jiné mohla umožnit lehčí vstup do oddlužovacího procesu, ke kterému se váže celá řada dalších pozitiv.
Senátoři navrhují, aby minimální částka, kterou dlužníci budou nuceni měsíčně splácet, byla nižší něž navrhovaných dva tisíce korun (tisíc korun insolvenčnímu správci a stejnou sumu věřiteli). To pomůže především nižší střední třídě a chudým lidem a hlavně zadluženým seniorům.
Senátoři také odmítají, aby o oddlužení rozhodoval po pěti letech soud a hranici 30 procent splaceného dluhu nedávají jako závaznou. Podporují myšlenku, aby každý, kdo zvládá složitý režim insolvence po dobu pěti let bez jediné chyby, byl oddlužen. Vzhledem k tomu, že výzkum Daniela Prokopa a Alarmu ukázal, že lidé se zkušeností s exekucí nevěří soudům, je to důležitá změna.
Za exekuce může byznys s chudobou. Věřitelé by měli být zodpovědnější, radí Daniel Hůle
Každý desátý Čech starší 15 let má exekuci, počet zadlužených za poslední roky výrazně stoupl. Jsou Češi skutečně nejméně finančně odpovědným národem v Evropě? Rozhodně ne, je přesvědčen Daniel Hůle ze společnosti Člověk v tísni. „Příčinou je i nemravný systém, který u nás vedl k obchodu s bídou a ke kumulaci exekucí,“ říká v rozhovoru s Petrem Králem.
Dnešní tvrdé nastavení vykazuje menší schopnost uspokojování pohledávek věřitelů. Podle Radka Hábla z Agentrury pro sociální začleňování se úspěšnost splácení pohybuje mezi 18 až 30 procenty, insolvence by ji mohla zvýšit na nejméně 50 procent.
Další podstatná věc je, že oddlužení umořuje všechny dluhy naráz a především odpadá nutnost hradit tzv. příslušenství a člověk splácí to, co skutečně dluží. V neposlední řadě by schválení zákona mohlo pomoci celé české ekonomice.
Jak ukázal i výzkum Medianu, lidé s exekucí na krku odcházejí velmi často do šedé nebo černé ekonomiky. Práce pro ně nemá žádný smysl, protože jim nezbývá nic na normální život, a tak si raději berou peníze na ruku, aby je nesežrala exekuční hydra. Stát tím přichází o celé miliardy ročně. Návrat k ekonomicky aktivnímu životu je podstatný a navíc: i pro zaměstnavatele jsou exekuce ohromná zátěž.
Pokud bude možné, aby lidé byli oddluženi tak, jak navrhli senátoři, bude to znamenat možná největší výhru práva a demokracie za několik posledních let. Nejen pro ty, kteří uvízli v nemilosrdném koloběhu exekucí. Už zítra můžeme žít v novém, lepším a hlavně spravedlivějším Česku. Záleží de facto na jediném: politické odvaze a ideologické nezabedněnosti českých poslanců a poslankyň.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
