ANO formálně zvítězilo, ale fakticky neuspělo, hodnotí výsledky krajských voleb politolog Kopeček

„Podíváte-li se na výsledek, tak u ANO skoro přesně odpovídá volbám v roce 2016 a v tu dobu šlo hnutí výrazně nahoru – tady je vidět sešup. Průzkumy volebního potenciálu ANO, které se dělaly asi před měsícem, ukazovaly daleko vyšší čísla,“ shrnuje výsledek vládního hnutí premiéra Andreje Babiše politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně.

„Z mého pohledu je to formální vítězství, ale faktický neúspěch,“ říká. Čeho bychom si při těchto volbách měli všímat, je podle Kopečka to, kdo k volbám dorazil. „Pirátům jejich voliči přišli, na druhou stranu u ANO je vidět, že z určitých důvodů se část jeho voličů rozhodla zůstat doma.“

Důvodem takového rozhodnutí přitom mohla být vedle strachu z nákazy také zmatená a špatná komunikace vlády v posledních týdnech, myslí si politolog.

Bylo znát, že se Babiš bál výsledků. Jeho obava byla upřímná, protože má podíl na tom, co se nepovedlo, i když si to nepřizná.
Petr Hartman

Podobný názor na vítězství ANO má i Lukáš Novotný z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Podle něj hnutí uspělo pouze v první části volebního úkolu: zvítězit v počtu hlasů. Novotný ale zpochybňuje schopnost Andreje Babiše a krajských zástupců zúročit volební potenciál své strany.

„Premiér se nemůže divit, že bude možná při vytváření koalic obejit tak jako při minulých volbách v Brně,“ domnívá se politolog a připomíná události z Brna po komunálních volbách.

Lidé si na kraje nezvykli

Volby do krajských zastupitelstev, které se konaly od 2. do 3. října, provázela relativně nízká účast. Hlasovat přišlo bezmála 38 procent voličů, přesto jde o lepší výsledek než v roce 2016, kdy byla volební účast asi o 3,5 procentního bodu menší.

Krajské volby jsou vnímány jako jedny z méně důležitých – až za volbami obecními, sněmovními a prezidentskými.
Martin Buchtík

Martin Buchtík, ředitel Ústavu empirických výzkumů STEM, upozorňuje, že lidé si za posledních 20 let kraje moc nezažili. „Nemají jasno v tom, jaké jsou pravomoci krajů,“ říká s tím, že přehled v tomto směru mnohdy nemají ani odborníci.

Čtěte také

Kompetence krajů jsou jasné, rozdělování státních peněz už méně, vysvětluje v předvolební debatě právník Wintr

Pro rozhodování voličů, jestli se k urnám vůbec vypravit, jsou poměrně významné ještě další aspekty – například vzdělanost. „V dlouhodobějších trendech se to ukazuje například v Karlovarském nebo Ústeckém kraji,“ říká Buchtík a poukazuje také na úlohu sociálního okolí. Když jdou totiž lidé kolem se samozřejmostí volit, jdete často také.

Půta, Vondrák, Čunek…

V komentářích se za průběžného sčítání hlasů mluvilo také o rolích hejtmanů. Ten dobrý by měl podle Petra Hartmana umět oslovit lidi a dokázat proměnit alespoň některá svá slova v činy.

Často skloňované bylo například jméno Martina Půty, dosavadního hejtmana Libereckého kraje a předsedy hnutí Starostové pro Liberecký kraj (SLK). To totiž, jako jediné bez celostátní základny, dokázalo ve svém kraji zvítězit.

Čtěte také

Dvouciferný výsledek nebo víc mandátů. Jak strany hodnotí svůj úspěch v krajských volbách

SLK dosud působilo v koalici s hnutím ANO, připomíná Lukáš Novotný: „Členové ANO v Libereckém kraji dělají celkem dobrou politiku, ale na Půtovo hnutí to nestačí.“

Solidní výchozí pozici měl také obhajující hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO). „Nikoho nepobuřuje a nejsou s ním spojeny silné negativní emoce,“ přičítá mu k dobru politolog s tím, že v tom má Moravskoslezský kraj výhodu třeba oproti Středočeskému kraji, kde byla poslední čtyři roky hejtmankou často kritizovaná Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO).

Jako hejtmana, který naopak svůj post nemusí znovu obhájit, zmiňuje Novotný Jiřího Čunka z KDU-ČSL. „Za poslední čtyři roky dokázal zpolarizovat Zlínský kraj,“ tvrdí. Dělícím prvkem se stala plánovaná výstavba nové nemocnice. Právě odmítavý postoj k tomuto projektu by mohl být pojítkem ostatních subjektů proti lidovcům, až začnou povolební vyjednávání.

Neúspěšné úspěchy

Petr Hartman se podivuje nad často skloňovaným slovem „úspěch“ v souvislosti s výsledky voleb v již zmiňovaném Středočeském kraji. Hnutí ANO tam porazili Starostové a nezávislí a Občanská demokratická strana.

„Vzhledem k tomu, jak se chovala tamní hejtmanka Pokorná Jermanová, tak to taková sláva není,“ komentuje. Uznává ale, že vítězům patrně nezbývá nic jiného než se pochválit.

Debakl ČSSD

Výsledky vládní ČSSD jsou jednoznačný debakl, domnívá se Lukáš Novotný. Celkově se sociální demokraté v krajských volbách zařadili až na sedmé místo, mimo jiné za KDU-ČSL a SPD. „Dostali na frak a něco se tam musí stát, jinak jim voliče vysají jiné strany, třeba ANO,“ varuje.

Čtěte také

Petr Holec: Hamáčkovo červené triko ČSSD nespasí

„Vstupem do vládní koalice jen oddálili nějakou sebereflexi, kterou strana už teď měla procházet. Je otázka, jestli by neměly padat hlavy,“ zamýšlí se Novotný. „Ačkoli post šéfa ČSSD dnes není vysněnou prací, na kterou by se stály fronty.“

Petr Hartman připomíná časté srovnávání ČSSD s ODS. Jejich osudy se ale rozešly ve chvíli, kdy ODS skončila v opozici a postupně se znovu vypracovává, zatímco ČSSD si „volební neúspěch vyhodnotila tak, že není ještě tak strašný a nastoupila do vlády“.

Výhledy

Na krajských volbách se projevilo, jak rozdělená je v České republice poslanecká opozice, myslí si politolog Lubomír Kopeček. „Teď je otázkou, co se s tím stane do sněmovních voleb. To je velký otazník,“ dodává.

Poslechněte si celý audio záznam speciálního vysílání Plusu a Radiožurnálu.