Andrej Kiska vyznamenal tři romské osobnosti
Na Slovensku se 16. března uskuteční prezidentské volby. Dosluhující prezident Andrej Kiska ještě ale začátkem února stihl u příležitosti 26. výročí vzniku republiky ocenit třicet osobností společenského a kulturního života. Mezi oceněnými jsou i tři Romové.
Prezident Andrej Kiska se nikdy netajil snahou řešit problémy nejzranitelnějších skupin obyvatel:
„Jedním z nejvážnějších problémů naší společnosti je situace Romů. Bohužel, často nejsme ochotni si to připustit. Opravdu to je ale jedna z největších výzev naší země.“
Klára Orgovánová
Řád Ľudovíta Štúra I. třídy si z rukou Andreje Kiski převzala bývalá zmocněnkyně vlády pro romské komunity Klára Orgovánová. Ocenění získala za mimořádné zásluhy v rozvoji demokracie a za ochranu lidských práv a svobod.
„Když jsem začala svou práci na úřadě vlády v Bratislavě, měla jsem nachystaný program, v rámci kterého jsem cestovala na východní Slovensko. Byla jsem ve Stropkově, kde se nám podařilo ve spolupráci s tamním starostou něco dobrého prosadit. Vystavěli jsme celou novou ulici, kterou oni pak pojmenovali Orgovánova, což paradoxně není po mně.“
Navzdory tomu si mnozí obyvatelé Stropkova myslí, že ulice je pojmenovaná právě po odbornici na romskou problematiku.
„Všichni mi pak volali, že ji pojmenovali po mně. Nedávno jsem potkala jednu paní ze Stropkova, řeholní sestru, která se mnou spolupracovala a byla teď v Bratislavě na koncertě, a i ona mi říkala, že po mně mají pojmenovanou ulici. Takže se to tam tak traduje, ale není to tak.“
Roman Patkoló
Klára Orgovánová sice pochází z hudební rodiny, na žádný hudební nástroj ale pořádně hrát neumí. To další z oceněných, 36 letý rodák ze Žiliny, kontrabasista Roman Patkoló, který dostal ocenění Pribinovům kříž I. třídy za mimořádné zásluhy o kulturní rozvoj v oblasti interpretačního umění, je hudebníkem tělem i duší. Patří mezi světovou muzikantskou špičku. V zahraničí ho přezdívají např. „převtělený Paganini“ či „hudební kouzelník“.
I když Romana ve světě znají jako hudebního mága, na východním Slovensku ho kromě odborníků z branže zná jen málokdo. Přitom má na svém kontě 15 různých ocenění.
Zuzana Kumanová
Pribinovům kříž I. třídy za mimořádný sociální rozvoj Slovenska v oblasti etnografie a historie získala i Zuzana Kumanová. Etnografka a historička zaměřující se ve svém výzkumu na kultury a dějiny Romů. Specializuje se zejména na romské ženy, které jsou navíc znevýhodněné i rodovou příslušností.
„Romské ženy mají menší vzdělání než neromské ženy a dokonce menší vzdělání než romští muži. Od romských žen se v tradiční kultuře očekává, že se budou starat o domácnost, o děti, atd. To je role, která jim je přisouzena.“
Změnit roky zaběhlé stereotypy je podle Kumanové těžké. Jak ve vztahu ke společnosti, tak v rámci romské komunity. Pomoci mohou projekty, které ukazují na úspěchy romských žen.
„Před několika lety jsme připravili výstavu Úspěšné romské ženy, v rámci které jsme veřejnosti představili šest příběhů romských žen, které nějakým způsobem pracují se svou romskou identitou. Projektem jsme se snažili ukázat, že romské ženy jsou součástí společnosti, že to mají velmi náročné, ale že mohou jiným ženám i společnosti nabídnout něco velmi zajímavého.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
