Anděl Strážný dohlíží na osamělé seniory, hendikepované i chronicky nemocné. Jak vlastně funguje tísňová péče?

Anděl Strážný je nezisková organizace založená v roce 2011, která působí na území celé republiky. Podle Kateřiny Hložné organizace poskytuje jistotu a bezpečí lidem, kteří to potřebují. „Z asi osmdesáti procent jsou to senioři, lidé s nějakým zdravotním hendikepem anebo osoby v krizi. Třeba lidé propuštění z nemocnice, když jsou po nějaké náročnější operaci, tak na přechodnou dobu taková pomocná berlička tísňová péče může být. Naším cílem je také oddálit odchod těch lidí do pobytových zařízení, aby mohli co nejdéle opravdu zůstat doma,“ přiblížila cíle organizace Kateřina Hložná.

Nonstop dohled na dálku

A jakým způsobem nezisková organizace vlastně pomáhá? Svým klientům poskytuje hlavně dohled na dálku pomocí nejrůznějších elektronických přístrojů. „Ta naše monitorovací zařízení mají v sobě zabudované SIM karty, takže je to takové mobilní zařízení, které je nonstop propojeno s naším dispečinkem a klient to monitorovací zařízení musí mít u sebe nebo na sobě,“ vysvětlila Kateřina Hložná s tím, že Anděl Strážný používá tři typy monitorovacích zařízení.

Hodinky, TIPEC a „pevná linka“  

„Pro naše aktivnější klienty, kteří ještě chodí ven na procházky, máme hodinky, které jsou i s detekcí pádu a mají v sobě zabudované zvukové hlášky. A když se pět vteřin podrží boční tlačítko, tak se nám spojí hovor s dispečinkem a děvčata z dispečinku následně volají zpátky,“ představila jeden typ monitorovacího zařízení Hložná.

Různá monitorovací zařízení tísňové péče Anděl Strážný|foto:Michal Balák, Český rozhlas

„Druhým typem zařízení je krabička, která se nosí buď na zápěstí, anebo klienti, kteří to sami nezapnou na ruce, to mají zavěšené na šňůrce na krku. Zařízení říkáme TIPEC, to je zkratka tísňové péče. Má to v sobě detekci pádu nebo detekci nepohybu. Děvčata z dispečinku skrz to nejen monitorují zdravotní stav klienta, ale mohou i připomínat léky, pitný režim, pokud někdo bere antibiotika, mohou připomínat tu dobu. Máme i klienty, kterým voláme, aby nezapomněli vypnout spotřebiče nebo si zamkli,“ uvedla k dalšímu přístroji Kateřina Hložná.

„Třetí zařízení připodobňuji k pevné lince. Je to takové větší a neustále zapojené v elektrické síti. A k tomu ještě druhé příslušenství, takový náramek, který je vodě odolný, který klient může mít nonstop u sebe nebo na sobě. Má to SOS tlačítko. Tady to zařízení NOVO má velký reproduktor a je to především pro lidi, kteří již nejsou tolik aktivní a nechodí ven. Jsou především doma nebo jsou ležáci, tak, aby si mohli přivolat pomoc,“ doplnila Hložná.

Nejen tísňová, ale i povídavá linka

Podle ní neposkytují sociální pracovnice z dispečinku Anděla Strážného jenom dohled v rámci tísňové péče, ale se svými klienty si i povídají, řeší s nimi každodenní záležitosti, strasti i radosti.

„Naše děvčata, my jim říkáme trošičku familierně povídavky, mají domluvené termíny, kdy si s těmi klienty pravidelně volají a navazují na témata, která třeba řešili minulý týden nebo předchozí hovor. Klienti, kteří mají mazlíčky, tak děvčata si pamatují i jména těch zvířátek, kočiček, pejsků, čehokoli. Ptají se nejenom na to, jak se má ten klient, ale ptají se i na ta zvířátka, na která jsou většinou naši klienti hodně citově fixovaní. Vznikají tam taková důvěrná pouta,“ doplnila Kateřina Hložná.

Jak si o pomoc Anděla Strážného můžou lidé zažádat? Stojí to nějaké peníze? Ozývají se jim spíš samotní senioři, kteří se už zdravotně necítí v pořádku, nebo jejich příbuzní? Poslechněte si celý rozhovor Ivety Kalátové s projektovou manažerkou sociální služby tísňové péče Anděl Strážný Kateřinou Hložnou.