Absolutní ticho, které trvalo několik hodin. Pravnučka TGM z Brooklynu popisuje události 11. září

11. září 2021

Je tomu právě 20 let, kdy zcela utichla civilní letecká doprava nad Spojenými státy. Poté, co čtyři stroje komerčních aerolinek unesla komanda celkem devatenácti teroristů militantní islamistické sítě Al-Káida. V rámci bezprecedentní, nevídaně koordinované teroristické akce navedli útočníci dvě letadla na dominantu New Yorku – věže Světového obchodního centra. Jak na tragické dopoledne vzpomíná kurátorka Charlotta Kotíková z Brooklynu, pravnučka prvního českého prezidenta?

Třetí stroj dopadl na budovu amerického ministerstva obrany Pentagonu. A čtvrtý letoun se po střetu skupiny pasažérů s teroristy, zřítil u města Shanksville ve státě Pensylvánie. Ony hodiny si vyžádaly téměř tři tisíce lidských životů.

Zářijové otřesy ve Spojených státech vyvolali v dalších měsících a letech seizmické vlny na globální scéně a spustily kaskádu událostí, které se promítly do geopolitické mapy, obzvlášť na Blízkém a Středním východě.

Čtěte také

Amerika se změnila

V Brooklynu, nejlidnatějším obvodu New Yorku, který sousedí přes řeku s Manhattanem, žije kurátorka Charlotta Kotíková, bývalá ředitelka sbírek moderního umění Brooklynského muzea a pravnučka Tomáše Garrigua Masaryka. Exploze v budovách Světového obchodního centra v úterý 11. září 2001 dolehly až k oknům jejího bytu.   

„Byla jsem v kuchyni, najednou se všechno otřáslo. Pak jsem vyšla na ulici, byl nádherný den, najednou vidím letadlo, jak letí do těch dvojčat,“ popisuje.

Pravnučka prezidenta T. G. Masaryka Charlotta Kotíková na snímku z roku 2012

Lidé začali vybíhat z bytů, každý reagoval jinak. „Všechno se v New Yorku zavřelo. Domu jsem šla pěšky,“ říká paní Charlotta, která si zpočátku nemyslela, že šlo o teroristický útok. „Pak se ukázalo, že to byl útok několika šílenců, kteří chtěli destabilizovat zemi. Nakonec si jim ta destabilizace trochu povedla, protože od té doby se Amerika změnila,“ dodává.

Narostla nedůvěra a strach

Pak se celé město zavřelo, vše bylo zatarasené, metro nejezdilo. „Byl to svět války, na který Američané nejsou zvyklí,“ vysvětluje. Postupně se město začalo probouzet a otevírat pro základní služby, jezdily sanitky a hasičské vozy. Základní život města se změnil a nikdy se to nedostalo do dřívějších dimenzí.

Čtěte také

A nakolik celá událost zanechala stopy v jejím životě v New Yorku? „Je to smutek, když vidíte, že lidé si takhle chtějí ublížit a kolik lidí zemřelo. To zanechá stopu, která vás utvrdí v tom, že člověk musí být ostražitý. Na světě je bohužel spousta sil, které jsou negativní,“ upozorňuje.

Celá záležitost zpomalila tok života i důvěru k tomu, že člověk může mluvit s každým o všem. „I takový smutek nad islamofobií, která vyrostla více než je nutné. Změnily se lidské vztahy a ne k lepšímu, a to je vždycky smutná záležitost. Narostla nedůvěra a strach, a strach podkopá lidské vztahy a morálku a dá se zneužít. Bohužel, myslím, že to vidíme.“

Měl tehdy prezident George Bush mladší alternativu, jak odpovědět na nálety na New York a Washington? A jak úspěšná je z dnešního pohledu válka s terorismem, kterou tehdy vyhlásil? Poslechněte si celé speciální vysílání věnované událostem 11. září.

Hosty Tomáše Pavlíčka jsou:

  • Charlotta Kotíková, kurátorka, bývalá ředitelka sbírek moderního umění Brooklynského muzea v New Yorku a pravnučka TGM,
  • Jakub Landovský, velvyslanec ČR při NATO,
  • Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní­ univerzity Praha.
autoři: Tomáš Pavlíček , prh
Spustit audio

Související