Po útoku 11. září zachraňoval životy. „S něčím takovým se nikdo nikdy nepotýkal,“ popisuje hasič
Spojené státy i Evropa si připomínají tragický odkaz 11. září 2001. Jaké vzpomínky si uchovávají ti, kteří pomáhali obětem bezprostředně po útoku islámských teroristů v New Yorku? Jak se Američané po otřesu z 11. září dívají na svět? Hostem Tomáše Pancíře ve Dvaceti minutách Radiožurnálu je jeden z hasičů, kteří před dvaceti lety na Manhattanu nasazovali životy pro záchranu druhých, James Manahan.
První informace byla taková, že do jedné z věží Světového obchodního centra narazilo malé letadlo. Ostatně takový náraz ve 40. letech bez větších problému přečkal jiný známý newyorský mrakodrap – Empire State Building. Kdy vám začalo být jasné, že je to něco jiného? Že to nebylo malé letadlo a že nešlo o nehodu?
Jakmile jste si zapnuli televizi, tak každý hasič v New Yorku věděl, že to nebylo malé letadlo, že to bylo něco mnohem většího. Letadlo v roce 1945 bylo menší velikosti, ale především Empire State Building byla postavená jinou metodou. Zdi byly z tlustého betonu a budova neutrpěla větší škody.
Čtěte také
Možná ještě k druhé části té otázky. Kdy vám začalo být jasné, že to není nehoda?
Poslouchali jsme vysílačky, rádia a televizní zprávy. Byly jsme nalepení na obrazovky a pamatuji si, že v jeden moment se na ní objevilo další letadlo. Pamatuji si jak jsem si říkal, co tam dělá další letadlo? A potom narazilo do další věže. Dvě minuty jsem vůbec nevěděl, co se děje, nedávalo to smysl. Po těch dvou minutách mi došlo, že to byl útok.
Hodně se mluví o tom, že útok zničil Světové obchodní centrum, ale zničil i řadu budov v okolí. Jak moc to komplikovalo váš zásah?
S něčím takovým se nikdy nikdo nepotýkal. Do té doby jsem zažil zřícení mnohem menších budov, takže ta velikost byla naprosto nevídaná. Bohužel během toho útoku umřel důležitý koordinátor hasičů, takže celá ta práce byla o to těžší.
Vnímali jste v těch hodinách po útoku solidaritu obyvatel New Yorku? Je to něco, na co vzpomínáte?
Musím říct, že jsem tam byl po dobu 36 hodin. Zastavoval jsem se v různých hasičských stanicích a ověřoval jsem, jak na tom jsou. Lidé, kteří byli na stanicích, se chovali skvěle. Přinášeli jídlo, vodu, květiny na znak podpory. Byli ohromně solidární. Do některých stanic nebylo možné se dostat, protože ty oblasti byly nebezpečné. Solidarita ale byla skutečně velká.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Proč Babiš ‚cuknul‘ od Švihlíkové jako své poradkyně? ‚Spustil se proti mně hnojomet,‘ postěžovala si
-
Čekal jsem trochu víc, ale závodil jsem s nejlepším, říká rychlobruslař Jílek po stříbrné medaili
-
VIDEO: Podívejte se na zlatou olympijskou jízdu snowboardistky Maděrové. Gratuloval i prezident
-
ŽIVĚ: Hokejistky proti Finsku zabojují o první výhru, Radiožurnál Sport odvysílá přímý přenos