Jen jeden svět...

1. února 1990 začal tehdejší Československý rozhlas  pravidelně vysílat pořady s  náboženskou tématikou. Za tímto stručným konstatováním se skrývá odraz  vskutku převratných  dějů v tehdejší společnosti. Za komunismu byla totiž  náboženská témata v médiích naprosté tabu. Vznik redakce náboženského života v lednu 1990 byl výsledkem souhry šťastných okolností a  obětavého angažmá lidí, kteří se orientovali v náboženské sféře, měli rádi média a byli ochotni spolupracovat. Díky tomu  byl už do základů náboženského vysílání rozhlasu položen ekumenismus. Významnou roli v tomto hledu sehrála vstřícnost Římskokatolické církve.  Pater Miloslav Fiala, upřesňuje:  

Miloslav Fiala: „My jsme chápali, že jako rozdělené církve bychom toho mnoho nedokázali v nových poměrech, takže jsme nastartovali princip přísné ekumeny. V tom návrhu, který jsem předložil tehdejšímu řediteli Starému, bylo pět programových tipů, a jedním z nich byly bohoslužby. A tam už jsem poznamenal, že zásadně, se souhlasem kardinála Tomáška, trváme na participaci 50 % na 50 %.“

Investice do ekumenismu se zásadně vyplatila, neboť s sebou nesla atmosféru spolupráce a zájem na tom, aby společné dílo mělo smysl. Zároveň platí, že toto - ekumenické -  pojetí náboženských pořadů  je v podstatě raritní, a to i v mezinárodním měřítku. Zvláštní faktor ve hře pak  bylo to, čemu se říká duch doby.  Jiří Zajíc, Miloslav Fiala a Miloš Rejchrt na něj vzpomínají dodnes:  

Jiří Zajíc: „Tehdejší rozhlas, je třeba si uvědomit, že po listopadu 89 přeci jenom v sobě zahrnoval množství lidí, kteří byli zvyklí na určitou ideologickou berličku, nebo ideologický dozor...“

Miloslav Fiala: „...masáž...“

Jiří Zajíc: „...masáž... A oni byli přesvědčeni - naprosto mylně - že vlastně komunistickou stranu nahradí  katolická církev! Čili měsíce si nás tady předcházeli, zejména Mílu Fialu, který má krásné oči... a jemu stačilo projít po chodbě a všichni mu  nabízeli služby...“

Miloslav Fiala: „... my jsme se oba dva snažili, abychom do rozhlasu, do těch ustrašených chodeb a kanceláří a redakcí, přinesli trochu vzruchu, takového křesťanského optimismu...“

Jiří Zajíc: „Ale samozřejmě, volby v roce 90 ...a ukázalo se, že křesťané, katolíci budou i nadále outsidery v této společnosti, a tak najednou ti dotyční prozřeli a pak nás už daleko víc chápali jako konkurenci.“

Miloš Rejchrt: „Já jsem chtěl jenom potvrdit ten dojem, že opravdu v počátku 90. roku bylo očekávání, že křesťanství nahradí marxismus - leninismus. A bude to tak trochu povinné, a je zadobře být s těmi lektory v dobrém vztahu, jako se to hodí vždycky...“

Tolik pár vzpomínek  "otců zakladatelů"... A co říká Daniel Raus, dnešní šéf redakce náboženského vysílání? "Politická a kulturní dimenze veřejného  života se s tou duchovní prolíná, existuje jenom jeden svět..."