300 stránek ukradených dokumentů. Jak hackeři zaútočili na Trumpovu prezidentskou kampaň?

„Minulý týden ve čtvrtek vydala společnost Microsoft zprávu, že zaznamenala snahu iránských hackerů ovlivnit americké prezidentské volby. Píše o několika skupinách, které útočily různými způsoby napříč Spojenými státy,“ popisuje Jana Magdoňová.

Čtěte také

Únik dat amerického operátora umožnilo slabé zabezpečení úložiště. Alternativou je koncové šifrování, poukazují redaktoři

Pachatelé založili dvě podvodné zpravodajské stránky. „Jedna se tváří jako prorepublikánská a druhá jako prodemokratická a napadají Donalda Trumpa nebo rozdmýchávají kulturní války, které se týkají LGBTQ+ lidí,“ dodává Jan Cibulka s tím, že k tvorbě těchto stránek jejich tvůrci používají umělou inteligenci, pomocí které vytváří články nebo kradou obsah z už existujících článků.

Microsoft také varuje, že jiná iránská skupina si ve Spojených státech chystá základy k ještě extrémnějšímu ovlivňování voleb. Má jít o zastrašování nebo vyzývání k násilí vůči politikům a skupinám obyvatel.

Další skupina napojená na Irán se dostala do e-mailové schránky amerického státního zaměstnance. „Microsoft už ve zprávě dál nerozvádí, k jakým informacím se v tomto případě útočníci dostali,“ říká Cibulka.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Útok na svobodné a demokratické volby.‘ Hackeři během eurovoleb napadli weby nizozemských stran

Spearphishing

A jak to bylo s ukradenými dokumenty o kandidátech na republikánského viceprezidenta? Hackerská skupina napojená na íránské revoluční gardy poslala spearphishingovou kampaň na členy Trumpova týmu.

„Tím se nejspíš dostali do jejich e-mailových schránek a získali dokumenty o J. D. Vancovi a Marcu Rubiovi. Většina, skoro 300 stránek dokumentů, se ale věnovala právě Vancovi,“ objasňuje Magdoňová.

Opatrná média

„Server Politico píše, že to byla interní složka, kterou si republikánská strana zpracovala při prověřování Vance. Tedy hledali veškeré informace o kandidátovi a cokoli, co by mohlo v budoucnu jeho kandidaturu zkomplikovat. Například se v dokumentu zmiňují dřívější Vancovy výroky, kdy kritizoval Donalda Trumpa.“

Hackeři složku poslali celou do amerických médií, ale ta jsou s jejím zveřejněním opatrná. „Dá se předpokládat, že v těchto ukradených dokumentech mohou být informace, které jsou pro republikány a Vance nepříjemné nebo třeba choulostivé. Nicméně americkým médiím je jasné, že tady jde o hackerský útok s cílem ovlivnit americké volby a nechtějí se na tom podílet. Navíc to není první takový případ.“

Čtěte také

Martin Fendrych: Ruští hackeři útočí na Česko i na další západní země. Jsme ve válce, ale odvetné akce neděláme

Věrohodné informace?

Při minulých prezidentských volbách takto do médií unikl obsah počítače, který měl údajně patřit synovi současného prezidenta Hunteru Bidenovi, a ve volbách o čtyři roky dříve zase pachatelé ukradli a zveřejnili e-maily z kampaně tehdejší neúspěšné prezidentské kandidátky Hillary Clinton. Za útokem měli být ruští hackeři.

Proč hackeři složku na J. D. Vance prostě jen nezveřejnili online, proč to posílali do médií, která to zatím odmítají plně zveřejnit?

„V minulosti to tak bylo. Například v případě demokratické kampaně Hillary Clinton se zveřejnila velká část e-mailů na serveru Wikileaks. Ale od té doby si začali lidé uvědomovat, že k těmto únikům dochází ve snaze ovlivnit výsledky voleb, a navíc že uniklým informacím není možné plně věřit,“ vysvětluje Cibulka.

Čtěte také

Matěj Schneider: Kamala Harrisová překvapila výběrem viceprezidenta. Zatím se jí to vyplácí

Jen zvědavost nestačí

Nikdo nemá jistotu, že pachatelé nějaké informace před zveřejněním neodebrali nebo naopak část dokumentů nezfalšovali. Pokud by informace vydala přímo média, dala by jim tím punc pravosti.

Ale právě proto, že není možné plně ověřit pravost všech dokumentů ze složky J. D. Vance, jsou média opatrná v jejich zveřejňování. Navíc je pro novináře zásadní otázka, jestli je v uniklé složce nějaká informace, kterou američtí voliči nezbytně potřebují znát.

„Jinak není důvod ukradené a možná citlivé informace zveřejnit, protože zkrátka jen obyčejná zvědavost veřejnosti nestačí,“ uzavírá Magdoňová.