Židy provází svátkem Pesach zvláštní kniha
Druhý dubnový víkend je letos významný hned pro dvě náboženství. Asi víte, že křesťané dnes slaví Velikonoce. Včera večer ale začal důležitý svátek i pro židy. Pesach připomíná dávné události, které stojí v základu samotné existence izraelského národa.
Čím se liší tato noc od jiných nocí? Tuto otázku včera večer položily svým otcům nejmladší židovské děti po celém světě. Začal se tak pro ně odvíjet zázračný příběh, který si židé po staletí vyprávějí během svátku Pesach. Tím je provází zvláštní kniha – hagada.
„Židé o svátku Pesach si připomínají biblickou událost z knihy Exodus, která vypráví, jak Mojžíš osvobodil Izraelity z egyptského otroctví a vyvedl je z Egypta do země zaslíbené, do dnešní oblasti Státu Izrael. Svátek se slaví 8 dnů a začíná takovým zvláštním obřadem, je to domácí obřad, říká se mu seder.“
Říká Michal Bušek, judaista z Židovského muzea v Praze.
„Během sederu se slaví speciální večeře, během níž se čte z liturgické knihy, která se nazývá hagada. Slovo hagada znamená vyprávění. A je to právě vyprávění toho biblického příběhu, kdy každý příslušník izraelského národa má povinnost připomínat si ten zázrak vysvobození a prožívat vysvobození, jako by on byl ten, který z Egypta odchází. A otec má vyprávět a učit o tom zázraku, který Hospodin provedl, svým dětem.“
Hagada kromě příběhu o cestě za svobodou dává pokyny, jak Pesach slavit. Na připomínku rychlého odchodu z Egypta, kdy nestačilo Izraelitům ani vykynout těsto, například ukládá jíst pouze nekvašené chleby, známé jako macesy. Součástí hagady jsou ale také modlitby nebo liturgické písně.
Michal Bušek vysvětluje, čím jsou tyto pesachové knihy v židovském prostředí jedinečné:
„Tím, že se toho obřadu účastní děti, tak hagada má trošku zvláštní podobu. Zatímco jiné liturgické texty v judaismu neobsahují žádné ilustrace, tak v hagadě již od těch nejstarších rukopisů a prvních tisků jsou součástí i ilustrace, které jednak zobrazují vyprávěný příběh, ale mohou třeba i zobrazovat ten samotný seder, předměty, které se užívají během svátku a během oslav, ty novější hagady už potom mohou mít podobu i třeba obrázkové knihy nebo přímo komiksu.“
Pražské Židovské muzeum spravuje na 500 hagad, z nichž některé jsou k vidění v jeho expozicích.
Muzejní Oddělení pro vzdělávání a kulturu pak připravilo ke svátku Pesach speciální program pro děti, jak vysvětluje jeho vedoucí Zuzana Pavlovská:
„Můžou tam přijít už děti od čtyř let. Budeme si vyprávět o vyvedení z egyptského otroctví a pak budeme společně s dětmi dělat seder a budeme si vytvářet sederový talíř. Každý by si měl odnést z té také vlastní sederový talíř. Čte se příběh pesachové hagady a jako doplnění bude prohlídka Klausové synagogy, kde máme některé pesachové talíře vystavené.“
Nedělní dílna se v muzeu koná v neděli 15. dubna od 14 hodin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
