Zemřel publicista Karel Pacner. Připomeňte si ho v posledním rozhovoru na Radiožurnálu

První zprávu si Kreml a operační místnost Pentagonu vyměnily až v roce 1967 a týkala se konfliktu, kdy Arabské státy napadly Izrael: „Moskva se tázala Washingtonu, jestli nějakým způsobem asistuje v šestidenní válce,“ popisoval Karel Pacner.

Čtěte také

iROZHLAS

Zemřel Karel Pacner. Publicistovi a popularizátorovi kosmonautiky bylo 85 let

Každý komunikoval ve svém jazyce a na druhé straně byli překladatelé. Důležitý byl i špion Alexander Feklisov, který fungoval jako spojka. Měl ujistit USA, že Svaz stáhne jaderné zbraně z Kuby.

„Byl to jeden z nejlepších sovětských špionů, byl to člověk, který měl v kontaktu řadu Američanů, kteří pro ně pracovali jako špioni. Byl vzdělaný a uměl v tom chodit. Dokázal setřást jakoukoliv sledovačku. Takže se uměl scházet se svými spojkami, případně agenty.“

Zdroje informací

Plány na plutoniovou bombu nedodali Sovětům manželé Rosenbergovi, ale Klaus Fuchs, Němec, který utekl před Hitlerem a pracoval jako fyzik v Británii: „Po celou tu dobu přes různé spojky, mezi nimiž Feklisov nebyl, dodával informace Sovětům a nakonec, tuším, že po jeho návratu do Anglie, dodal důležité plány, základ těch věcí, takže to mohli udělat.“ 

Rosenbergovi dodali řadu dílčích informací, ze kterých nebylo možné tu bombu postavit. Ale byl to důležitý průnik. Navíc Rosenberg vedl skupinu, která získávala vědecko-technické informace z celého východního pobřeží Spojených států. To se týkalo různých zbraní, nových typů letadel a tak podobně. Jeho ‚zásluhy‘ o sovětský zbrojní materiál byly nemalé.

Karel Pacner

Karel Pacner, USA, Apollo11|foto:Osobní archiv Karla Pacnera

Karel Pacner se k tématu dostal tak, že mu při cestě na start Apolla 11 v Dalasu uletělo letadlo a na letišti v knihkupectví narazil na knihu o Rosenbergových, kde našel řadu odkazů na knihy o sovětských špionech, které vyšly na západě.

„Už nevím, jak se to stalo, někdo mi zřejmě poradil, abych si to zkusil získávat pomocí mezinárodní výměny knihovní služby,“ zavzpomínal. Knihy si nechával posílat z knihovny amerických ozbrojených sil v Heidelbergu. „To sem chodilo bez jakékoliv cenzury, StB o této díře do světa nevěděla.“