Zemřel publicista Karel Pacner. Připomeňte si ho v posledním rozhovoru na Radiožurnálu
V červnu 2018 uplynulo 55 let od chvíle, kdy se sešli zástupci USA a SSSR, aby podepsali dohodu o vzniku přímé linky mezi Moskvou a Washingtonem. Novinář a popularizátor kosmonautiky tehdy v rozhovoru s Lucií Výbornou vysvětloval, jak je to s pověstnou horkou linkou. „Neexistují žádné červené telefony, od začátku šlo o dálnopisy a dneska e-maily.“ Karel Pacner se zabýval fenoménem studené války a byl dokonce u startu mise Apolla 11. Zemřel ve věku 85 let.
První zprávu si Kreml a operační místnost Pentagonu vyměnily až v roce 1967 a týkala se konfliktu, kdy Arabské státy napadly Izrael: „Moskva se tázala Washingtonu, jestli nějakým způsobem asistuje v šestidenní válce,“ popisoval Karel Pacner.
Čtěte také
Každý komunikoval ve svém jazyce a na druhé straně byli překladatelé. Důležitý byl i špion Alexander Feklisov, který fungoval jako spojka. Měl ujistit USA, že Svaz stáhne jaderné zbraně z Kuby.
„Byl to jeden z nejlepších sovětských špionů, byl to člověk, který měl v kontaktu řadu Američanů, kteří pro ně pracovali jako špioni. Byl vzdělaný a uměl v tom chodit. Dokázal setřást jakoukoliv sledovačku. Takže se uměl scházet se svými spojkami, případně agenty.“
Zdroje informací
Plány na plutoniovou bombu nedodali Sovětům manželé Rosenbergovi, ale Klaus Fuchs, Němec, který utekl před Hitlerem a pracoval jako fyzik v Británii: „Po celou tu dobu přes různé spojky, mezi nimiž Feklisov nebyl, dodával informace Sovětům a nakonec, tuším, že po jeho návratu do Anglie, dodal důležité plány, základ těch věcí, takže to mohli udělat.“
Rosenbergovi dodali řadu dílčích informací, ze kterých nebylo možné tu bombu postavit. Ale byl to důležitý průnik. Navíc Rosenberg vedl skupinu, která získávala vědecko-technické informace z celého východního pobřeží Spojených států. To se týkalo různých zbraní, nových typů letadel a tak podobně. Jeho ‚zásluhy‘ o sovětský zbrojní materiál byly nemalé.
Karel Pacner
Karel Pacner se k tématu dostal tak, že mu při cestě na start Apolla 11 v Dalasu uletělo letadlo a na letišti v knihkupectví narazil na knihu o Rosenbergových, kde našel řadu odkazů na knihy o sovětských špionech, které vyšly na západě.
„Už nevím, jak se to stalo, někdo mi zřejmě poradil, abych si to zkusil získávat pomocí mezinárodní výměny knihovní služby,“ zavzpomínal. Knihy si nechával posílat z knihovny amerických ozbrojených sil v Heidelbergu. „To sem chodilo bez jakékoliv cenzury, StB o této díře do světa nevěděla.“
Související
-
Na úspěchu Apolla 11 se podílel i český astronom. Od NASA dostal jako poděkování měsíční prach
Zářivě bílý skafandr uprostřed pusté, šedé pouště a za ním nekonečná temnota vesmíru. Proslulé fotografie vznikly v noci z 20. na 21. července 1969 - přesně před 50 lety!
-
Posádka Apolla 11 vyřešila své trable se životním pojištěním...
Předtím než se tříčlenná posádka Apolla 11 vydala na svou přelomovou cestu na Měsíc, musela vyřešit jeden pozemský problém. Pro případ, že by se z mise nevrátili, p...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kolekce krátkých rozhlasových her přinášejících nová dobrodružství Sherlocka Holmese a Dr. Watsona.
Jiří Hošek, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu
15 případů Sherlocka Holmese II.
15 skvělých klasických případů Sherlocka Holmese, Případ Codex Euricianus, Případ s Lví hřívou, Případ s motýly Hilesia, Případ s Homo ludens a další v podání vynikajícho Miloše Kopeckého a neméně báječho sekundanta Vladimíra Ráže.
