Zelené jihočeské vltavíny jsou světovou raritou, největší cenu mají takzvaní ježci
Pokladem jižních Čech jsou vltavíny. Přírodní skla stará více než 14 milionů let nacházejí lidé pouze v okolí řeky Vltavy. Jejich typická zelená barva je ve světě ojedinělá. Několik stovek unikátních vltavínů nyní vystavuje Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích.
Vltavíny patří mezi takzvané tektity. Tento pojem pochází z latinského slova tektos a znamená, že se jedná o něco taveného. „Tektity vznikly stejně, jako když se vyrábí sklo, to znamená, že se nějaký materiál roztavil a pak zchladnul. Pravděpodobně je to spojené s dopadem meteoritu,“ vysvětluje geolog Jihočeského muzea Petr Rajlich.
Nalezišť tektitů je na světě celá řada, nejvíce v jihovýchodní Asii, ale skla jsou vždy odlišná. České vltavíny se liší hlavně typickou zelenou barvou, která je naprosto ojedinělá a výjimečná. „Je to světová rarita. Vltavíny se považují za vůbec nejhezčí tektity,“ doplňuje Petr Rajlich.
První vědecká zmínka o vltavínech pochází z doby, kdy byl hrabě Kinský na manévrech rakouské armády v Týně nad Vltavou. Tam mu lidé přinesli vzorky těchto přírodních skel a on je dal k prozkoumání profesoru vídeňské univerzity. To odstartovalo výzkum a zájem o vltavíny.
Vltavíny se vyskytují na území zhruba od oblasti mezi Protivínem a Pískem až po rakouské hranice u Nových Hradů. Jedná se o pás asi 60 kilometrů dlouhý a 20 kilometrů široký. Nejvíce vltavínů bylo nalezeno v okolí Českých Budějovic.
Typická pro vltavíny je zelená barva v různých odstínech, od jedovatě zelené až po mírně nahnědlou. Dalším charakteristickým znakem je svraštělý povrch. „Toto povrchové zvrásnění se odborně nazývá skulptace a pro vltavíny je naprosto typické. Přírodní sklo vzniklo zhruba před 14,8 miliony let a dlouhou dobu setrvávalo v pískách, ve štěrcích, jílech a podzemních vodách, což dotvářelo jeho tvar,“ popisuje Petr Rajlich.
Nejvíce naleptané útvary jsou také nejžádanější. Nazývají se ježci a lokalita jejich výskytu u Besednice je proslavená po celém světě. „Ježci se dnes cení nejvíc, protože lokalita už je vytěžená a objevují se jen kusy ze sbírek. Cena neustále vzrůstá, nyní se blíží tisícikoruně za jeden gram,“ říká geolog.
Průměrná váha vltavínu je čtyři až pět gramů, ale objevují se výjimečné kusy, které váží přes sto gramů. Zatím největší vltavín nalezený na jihu Čech měl váhu 168 gramů.
Kromě sběratelských účelů se vltavíny využívají ve šperkařství, právě díky tomu, že jsou považovány za nejkrásnější tektity. „Buď se vsazují do šperků tak, jak se naleznou, to znamená, že mají ten surový povrch, nebo se brousí, ale tím se ztrácí charakter povrchu a výjimečná vlastnost vltavínů. Třetí možností je, že se částečně využije ten vrásčitý povrch a dotvoří se tam nějaký obličej nebo třeba znamení zvěrokruhu,“ doplňuje Petr Rajlich.
V Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích je aktuálně k vidění výstava vltavínů a dalších přírodních skel. „Máme tam 740 kusů tektitů. Jedná se převážně o vltavíny, které se sbíraly dlouhou dobu, takže je to hodně výjimečné a rozmanité. Uvidíte různé barvy i tvary. Výstavu doplňují ukázky tektitů z Číny a Filipín a přírodních skel sopečného původu,“ zve geolog.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
