Zavřu oči a vidím obraz. Díky alter egu už vím, jak vypadá život bez obsedantně kompulzivní poruchy, říká malířka Klára Sedlo
Z jakých barev sestává jméno Ondřej? A z jakých dny v týdnu? Na tyto otázky dokáže bryskně odpovědět malířka Klára Sedlo. Považuje se za synestetičku, na AVU ji ovlivnili zejména Michael Rittstein a Jiří Petrbok a na svých dynamických, lehce surreálných obrazech tematizuje úzkosti. Kromě psychologie ji ale zajímají i záhady, včetně květin z Voynichova rukopisu, které aktuálně překresluje do „reálné“ podoby. Ve Vizitce s ní mluvil Ondřej Cihlář.
Ujít jenom určitý počet kroků, před odchodem z bytu se několikrát dotknout dveří, nedokázat cestovat. Kláře Sedlo v hlavě odmala strašila celá řada strašáků, které medicína zná pod názvem obsedantně kompulzivní porucha.
Často ji doprovází tíseň – a taky potřeba situaci řešit. Klára Sedlo si kromě jiného pomáhá malbou, kterou před třemi lety absolvovala na AVU. „Když pár dní nemaluju, jsem nervózní,“ usmívá se mladá umělkyně, která do studia přišla ve výrazném oranžovém kostýmu a s dlouho nestříhanými vlasy.
Záhada jménem Voynichův rukopis
Žlutá a červená patří mezi základní barvy, s nimiž Klára v podstatě výhradně pracuje, výrazná barva zároveň odkazuje k nutnosti být ve světě umění vidět. O cestě za uměním coby zdrojem příjmů mluvila ve Vizitce detailně, stejně jako o své aktuální výstavě v Galerii Kritiků, kde vystavuje obrazy mapující život s poruchou (a díky alter egu zvanému Fogbow i bez ní), i o náklonnosti k magii a záhadám.
Do tohoto ranku spadá i Klářina práce s Voynichovým rukopisem, o němž se dozvěděla už jako malé děvče. Záhadná, pravděpodobně botanická kniha z 15. století obsahuje něco přes sto kreseb tajemných rostlin, které nyní Klára pečlivě překresluje. Některé dokonce i víckrát v různých polohách. „Držím daný počet okvětních lístků a kořenů, snažím se být co nejpřesnější,“ vysvětluje. Zároveň s malbou poslouchá audio přednášky: buď z oblasti psychologie, nebo – jak jinak – ze světa záhad.
Související
-
Moje obrazy jsou jako krajina, ve které člověk vidí, co vidět chce, říká malířka Veronika Holcová
Studia malby na Akademii výtvarných umění zakončila v ateliéru Vladimíra Kokolii velkými abstraktními obrazy. Později se propracovala k téměř realistickým krajinám.
-
Je lepší počkat na další generaci, aby se vyřklo, co mělo být vyřčeno, říká Lenka Horňáková-Civade
Nejen ekonomka, bankovní specialistka a podnikatelka, ale i malířka a spisovatelka – to je Lenka Horňáková-Civade, která se před lety přestěhovala z ČR do Francie.
-
V lockdownu jsem viděla všechny Attenboroughovy filmy a propadla hlavonožcům, říká malířka Bornová
Její otec Adolf Born byl světově proslulý ilustrátor, ona se po studiu malby našla v sochařské práci, čímž eliminovala případné srovnávání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
