Za zavražděné Romy se v Letech pomodlil kardinál Dominik Duka
V pondělí se v Letech na Písecku konal pietní akt za romské oběti nacismu. Mezi těmi, kdo přijeli uctít památku Romů zemřelých za druhé světové války, byl například americký velvyslanec Norman Eisen. Za zemřelé se pomodlil kardinál Dominik Duka.
Pietní vzpomínku na Romy zavražděné v kárném pracovním táboře v Letech u Písku pořádal Výbor pro odškodnění romského holocaustu. Jeho předseda Čeněk Růžička vysvětluje, že pořádání pietního setkání je pro něj povinností, a to nejen kvůli tomu, že tam jsou pohřbeni jeho rodinní příslušníci: „Je to také proto, že jsem zkrátka Romák a jedná se o můj národ.“
U památníku obětí se letos sešla asi stovka lidí. Proč se tu každoročně scházejí, připomněl kardinál Dominik Duka: „Abychom uctili památku všech, kteří zde zakoušeli ponížení, bolest a smrt.“
Mezi účastníky pietního aktu nechyběl americký velvyslanec Norman Eisen, který svou řeč pronesl česky a přítomné pozdravil také v romštině.
Českou vládu na pietním aktu zastupovala zmocněnkyně Monika Šimůnková. Podotkla mimo jiné, že česká společnost má vůči romské menšině stále dluhy. V této souvislosti vyjádřila naději, že vláda přijme mechanismus odškodnění protiprávně sterilizovaných romských žen.
Vepřín stále stojí
Výbor pro odškodnění romského holocaustu, jenž pietu tradičně pořádá, roky usiluje o zbourání vepřína, který stojí v blízkosti památníku. Během smutečního aktu rozvinulo několik romských aktivistů transparent vyzývající k přesunutí nedaleké prasečí farmy. Premiér Petr Nečas loni řekl, že vláda nemá peníze na to, aby prasečí farmu v Letech koupila.
Koncentračním táborem v Letech u Písku prošlo do května 1943 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Podle odhadů zemřelo během druhé světové války 90 procent českých a moravských Romů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.