Za utýrání dvouleté holčičky půjde pěstounka z Rokycan na devět let za mříže

V otřesném případu týrání dítěte už padl verdikt. Krajský soud v Plzni dnes odsoudil k devíti letům ve věznici s ostrahou pětadvacetiletou pěstounku z Rokycan. Žena loni od začátku srpna týrala dvouleté svěřené děvčátko. Situace vyvrcholila 5. října, v den druhých narozenin dítěte. Podle spisu žena holčičku nejméně třikrát udeřila po hlavě koženým páskem s kovovou přezkou a třásla s ním. Když dítě začalo být apatické, polévala ho vodou, aby se probralo. Děvčátko utrpělo těžké poranění hlavy, otok mozku a krvácení do mozku, na které po čtyřech dnech v nemocnici zemřelo.

Za týrání svěřené osoby a těžké ublížení na zdraví hrozilo pěstounce až 16 let vězení. Státní zástupce navrhoval trest osm až deset let a obhájce požadoval, aby s ohledem na nízký intelekt a vyspělost ženy byl trest spíše výchovný, pod hranicí sazby. Obhájce argumentoval hlavně tím, že IQ klientky se podle znalců pohybuje kolem 70, což je na úrovni asi 12letého dítěte.

„Stát připustil, aby osoba na hraně mentální retardace vychovávala děti. Klientka sama přiznala, že si uvědomovala, že na to nestačí, okolí ji ale nevyslyšelo. Dostala se do pasti“, řekl obhájce.

Také státní zástupce pak v závěrečné řeči připustil, že žena zřejmě nejednala s cílem dítě zabít, ale jednala nedbale. I při svém intelektu si musela uvědomit, že může tak malému dítěti těžce ublížit. Uvedl, že podle znalců mohlo k tragickým následkům vést už jen zmíněné silné třesení dítětem.

Pěstounka s poruchou osobnosti před svěřením dětí do péče psychotesty nedělala

Podle znalců, kteří zkoumali duševní stav obžalované pěstounky, má žena smíšenou poruchu osobnosti, hluboce podprůměrný intelekt na hranici mentální retardace a není se svou strukturou osobnosti vhodnou pěstounkou. Znalci u ní zjistili emoční nestabilitu, špatné sebeovládání, sklony k afektivnímu jednání a agresi či velmi sníženou frustrační toleranci, tedy míru odolnosti. V případě příbuzenského pěstounství ale žádné metodiky neukládají povinnost, dělat pěstounům psychotesty jako v případě nepříbuzenského pěstounství.

Praxe sociálně právní péče je taková, že se dbá na to, aby děti, které nemohou být s rodiči, mohly být umístěny alespoň v širším rodinném kruhu. Psychický stav příbuzenských pěstounů se nemusí prozkoumávat. A jak u soudu uvedla psycholožka Karolína Malá, samotný podprůměrný intelekt k výchově dětí stačí.

Pěstounka u soudu o loňských událostech nevypovídala. U výslechu na policii ale řekla, jak ji rozzlobilo, když se jí rozbil mixér na přípravu jídla. Popsala také, jak dítě za neposlušnost, pláč nebo odmítání jídla fackovala, strkala i kousala. Manželský pár z Rokycan, který se potýkal s exekucemi a insolvencí, dostal do pěstounské péče loni v červenci dvě neteře, dcery mužovy sestry. Děvčátkům bylo v té době půl roku a necelé dva roky. Žena týrala jen starší dítě, mladší ne. Mužova sestra má s několika muži sedm dětí, o žádné se ale nestará, všechny jsou tak u různých pěstounů.