Werner Fritsch: Enigma Emmy Göring. Drama podle memoárů manželky zakladatele gestapa
Je to příběh života, který se odehrával mezi kýčem a terorem. Tak charakterizoval svoji rozhlasovou hru Enigma Emmy Göring německý autor Werner Fritsch. K jejímu napsání ho inspirovaly paměti druhé ženy nechvalně známého nacistického pohlavára Hermanna Göringa. Jak probíhal život nacistických prominentů v přepychových sídlech a v bezpečné vzdálenosti od frontových linií i válečného strádání miliónů? Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Píše se 10. duben 1935 a v Berlíně se koná „svatba roku“. Říšský ministr letectví a vrchní velitel Luftwaffe Hermann Göring si bere známou herečku Emmy Sonnemannovou. S Göringem si Emmy, obklopená přepychem, užívala bezstarostného života prominentního nacistického páru. Po boku muže, jemuž totalizovaný německý národ familiárně říkal „náš Hermann“, vytrvala až do hořkého konce. Naposledy ho viděla 7. října 1946, kdy se s ním, už odsouzeným k smrti, musela rozloučit. O osm dní později spáchal Göring sebevraždu, aby se vyhnul oprátce.
Po smrti manžela se „norimberská vdova“ (tak pojmenoval tisk manželky souzených nacistických pohlavárů v Norimberském procesu) ocitla sama před soudem. V rámci denacifikačních opatření byla nejprve internována v pracovním táboře a později obžalována. Soud jí přikládal za vinu, že díky postavení svého muže požívala za nacistického režimu značných výhod. Mnoho svědků však vypovídalo v její prospěch. Nakonec byla poslána na rok do pracovního tábora, byla jí zabavena téměř třetina zbylého majetku a pět let nesměla vykonávat svou původní profesi. O zabavený majetek se pak po dlouhá léta soudila, ale nepochodila.
Kupujte na Radioteka.cz
V roce 1967, šest let před svou smrtí, vydala memoáry nazvané Po boku mého muže. V jednom ohledu jsou stejné jako většina memoárů lidí pevně spjatých s hnědým totalitním režimem: není v nich ani kousek upřímného doznání vlastní odpovědnosti či viny jejího manžela. Dobře to vystihla manželka jiného nacistického pohlavára Henrietta von Schirach, když ve svých pamětech o Emmy Göringové napsala: „Pravdu si nechtěla připustit. I hrůzy minulosti považovala za přehnané. Zločiny spáchané v koncentrácích a rozsah celé zkázy si nikdy neuvědomila.“
Související
-
Danièle Sallenave: Znásilnění. Co to může být za matku, když tohle dopustí?
Pavla Tomicová a Jana Stryková ve hře renomované francouzské autorky o sexuálním zneužívání dětí jedním z rodičů.
-
Katharina Schmitt: Obrázek mládí. Experimentální hra s podtitulem „rozhlasová výstava“
Hra vás zve k nevšednímu, mnohovrstevnému zážitku! Ze vzpomínek, příběhů a myšlenek se tu skládá obraz nepřítomné dívky...
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.