Vzpomínky na osmičkové roky 1938, 1948, 1968

Rok 1938 - Počínaje rokem 1935 na našich hranicích vyrůstaly horečným tempem železobetonové pevnosti, které byly záhy vyzbrojované a obsazované odhodlanými a skvěle vyzbrojenými vojáky. Podařilo vybudovat s vysokou podporou občanů tehdejší republiky úctyhodných 10012 objektů lehkého opevnění, 226 izolovaných objektů těžkého opevnění a v různé fázi výstavby bylo celkem devět dělostřeleckých tvrzí. Na nepřátelský vpád však čekali vojáci v kasematách bunkrů i v zákopech s prsty na spouštích zbraní marně. Jejich odhodlání, zápal a semknutost s celým národem přišla na zmar. Přišel Mnichov.

Jindřich Buben vypráví vzpomínky na rok 1938, na mobilizaci a mnichovskou zradu.

V Putimi na Písecku žijí Jaroslav Roučka a Jiří Košatka. Vzpomínají na mobilizaci roku 1938, průběh války, ale i na rok 1948, kdy komunisti vzali rodině Roučků putimský mlýn.

Pan Václav Kříž žije v Mačkově u Blatné, narodil se v roce 1925 a události roku 1938, ale i obsazení Česka Němci o rok později si pamatuje dobře.

Pan Václav Lachout žije nyní v Praze, ale část dětství prožil v Českých Budějovicích. I rok 1938, mobilizaci, následně Mnichov i obsazení Česka Němci. Prožil a účastnil se zřejmě první protiněmecké demonstrace v Protektorátu. Naštěstí dopadla bez následků. Václav Lachout zavzpomínal nejprve na rok 1938, kdy spolu s jinými dětmi hlídal Černou věž.

Paní Jaroslava Vosátková z Tábora, která Tábora ale nepochází, vzpomíná na to, jak prožívala roku 1938, mobilizaci jako dítě v Plzni.

Rok 1945 - Květen - lásky čas, ale také květen jako měsíc osvobození a konce 2. světové války. Následující povídání souvisí s obojím - řekněme láskou a válkou.

Karel Hucek prožíval květnové dny roku 1945 v Rájově a byly to pohnuté okamžiky.

Karel Ouředník žil na Lnářském zámku. Pro dítě úžasné možnosti hrát si a dovádět, dokud nepřišla válka. Zámek ve Lnářích se stal výcvikovým střediskem Hitlerjugend, soužití Čechů a Němců z pohledu dětských očí má chuť zajímavých vzpomínek a nostalgie.

František Štrencl ze Lnář tehdy osvobození americkou armádou zažil a takto vzpomínal do dobu května roku 1945.

Během války pracoval pan František Dvořák z Rájova ve Vídni a pěšky se pak musel dostat domů. Po Františku Dvořákovi dostal slovo a zavzpomínal i Karel Hucek také z Rájova.

Karel Hucek zavzpomínal i na to, jak prožíval květnové dny roku 1945 v Rájově a byly to pohnuté okamžiky.

Rok 1948 - Únor roku 1948 přinesl změnu, která život obyvatel naší republiky poznamenala na čtyřicet let. Každého nějak. Jsou lidé, kteří se nějakým způsobem nemohou vyrovnat s tím, jaké zločiny páchala komunistická totalita mezi roky 1948 a 1989. Vyrovnávají se s tím po svém. Někdo nadává, někdo to pomalu pouští z hlavy a někdo další chce, aby lidé nezapomněli. Nyní, v roce 2008, je ona osmička příležitostí ke vzpomínání a rekapitulacím, jak vlastně tak zvané osmičkové roky ovlivnili životy různých lidí.

Pan Antonín je jedním z vás, kteří reagovali na výzvu Českého rozhlasu, abyste se svěřili se svými příběhy z tak zvaných "osmičkových let". Rok 1948 prožíval nevesele. I ty další. Přijel do Českých Budějovic z malé vesnice na Jindřichohradecku, nechtěl uvést své jméno a těch několik vzpomínek si řečnicky pečlivě připravil. Jsou to další kamínky do mozaiky různých lidských osudů a příběhů.

Pana Jindřich Buben z Vlkova nedaleko Veselí nad Lužnicí zavzpomínal na situaci v Česku v roce 1948, v únoru, kdy mu bylo 27 let, a ze vzpomínání se samovolně vyklubala zajímavá úvaha o důsledcích totality pro její strůjce.

Pan Josef Běhounek z Lišova u Českých Budějovic vzpomíná na situaci v Česku v únoru roku 1948 a na to, jak změnila jeho život.

Jak rok 1948 ovlivnil život senátora Josefa Kalbáče. Ten vyrůstal v obci Třebohostice na Strakonicku. A vzpomíná, na situaci českého venkova v jižních Čechách po roce 1948.

V příběhu paní Marie Machové z Chvalovic šlo zdánlivě o banální záležitost. Její manžel, pan Mach, nechtěl pracovat v jednotném zemědělském družstvu, ale v dole. A to byl problém. Problémem hlavně bylo, že nepřijal pozvánku do KSČ.

Pan Milan Mánek z Českých Budějovic vzpomíná na situaci v Česku v únoru roku 1948, a na to, jak změnila jeho život.

Pan Petr Frank původem z Tábora, nyní z Českých Budějovic, vzpomíná na situaci v Česku v únoru roku 1948, a na to, jak změnila jeho život.

Pan Václav Lachout žije nyní v Praze, ale část dětství prožil v Českých Budějovicích. Nejprve zavzpomínal na průběh války, kterou prožil v Praze, kde pracoval v odboji, ale i připomněl i události v únoru roku 1948, tak jak je sám prožil.

Pan Václav Šulista z Českých Budějovic, doktor přírodních věd a lékárník v penzi, vzpomíná na situaci v Česku v únoru roku 1948, a na to, jak změnila jeho život.

Vladimír Šavrda z Pacelice u Blatné pracuje na volné noze a pátrá v archivech i mezi pamětníky, jaká příkoří tehdejší režim stvořil a živil. Vždycky jde o příběhy obyčejných a v té době bezmocných lidí.

Rok 1968 - Vzpomínky pamětníku na toto období našich dějin naleznete na speciální stránce, věnované 40. výročí srpnových událostí roku 1968.

A na závěr uděláme malou výjimku. František Mareš žije ve Strakonicích a právě do Strakonic, spolu se svými kamarády, pozval v roce 1988 na besedu Jaroslava Foglara. Na tu dobu věc odvážná a také s následky. Redaktora Dana Moravce zajímalo, proč Foglara a proč do Strakonic.

Pamětníků těchto osudových lek v naší historii pomalu ubývá. Proto je každé takové vyprávění rok od roku vzácnější a naštěstí rozhlasový mikrofon dokáže každé takové vzpomínání zaznamenat.