Výstava Vánoce u sousedů představuje tradice různých zemí

Zatímco na českém štědrovečerním stole by neměl chybět kapr, na Ukrajině a v Rumunsku se připravuje dvanáct postních jídel, v Rusku zase ryby a plněné taštičky zvané vareniky a ve Francii krůta. Někde dárky nosí Ježíšek, jinde zase Děda Vánoce, Hvězda, Anděl nebo Santa Claus, v jiných zemích se naopak dárky nedávají vůbec. Tradice, vůně i chutě Vánoc jsou velmi rozličné a poutavě je představuje výstava Vánoce u sousedů ve vlašimském Muzeu Podblanicka.

Co se týče vánočních zvyků v evropských zemích, díky svému smyslu pro humor budou podle kurátora výstavy PhDr. Jindřicha Nuska českým návštěvníkům sympatičtí Dánové. Ti dodnes dodržují zvyk vítání „vánočního posla“, který obchází domy a každému dává vtipný dáreček charakterizující jeho osobu.

Výstava Vánoce u sousedů v Muzeu Podblanicka|foto: Jana Šustová

„Když zaklepe, tak se má vytasit s něčím překvapivým, hlavně s dárkem pro zasmání, který má připomínat spíš nějaké horší rysy naší povahy, ať už je to třeba to, že když dveře otevře tlouštík, tak mu posel přinese špejli od jitrnice, anebo když je to nějaký velký škudlil, dostane objednávkový katalog velkého supermarketu atd.“

Evropské kořeny vánočních oslav jsou dodnes patrné i v Americe.

Betlém z ebenového dřeva. Kolem r. 2000, Uganda. Ze sbírky Jarmily Haldové, Sedloňov|foto: Jana Šustová

„Pro nás jako pro Čechy může být zajímavé, že v některých rodinách v Pensylvánii, kde působili i Moravští bratři, kteří přišli v polovině 18. století do Ameriky, do Nového světa, se v některých rodinách dodnes staví něco na způsob našich Betlémů. Oni tomu říkají Putz, což je německé slovo, ale musíme za tím vidět tu českou tradici.“

Velmi rozmanité zvyky jsou také v Africe.

„U nás máme na výstavě zastoupenou Tanzanii a Ugandu. Hlavně pro mladší návštěvníky a především pro ty nejmenší, kteří možná trochu u té vitríny zaslzí, je docela zajímavé, že tam ta tradice nadělování dárků není. Tam se odehrává velká rodinná hostina, rodinný oběd, navštěvují se velké rodiny a na ty velké obědy se šetří několik týdnů.“

Na výstavu Vánoce u sousedů zapůjčilo exponáty i Muzeum romské kultury v Brně. Jeden z vánočních zvyků romské menšiny popisuje romistka Jana Kramářová:

„Oproti oslavám v české rodině místo u štědrovečerního stolu je v romské rodině vyhrazeno také příbuzným, kteří už nežijí. Buď se jim to místo vyhrazuje přímo u stolu, ale častěji spíš na okenním parapetu nebo někde v koutě, za oknem, kde se jednak zapaluje také svíce za každého toho zemřelého, ale co může být zajímavé, je, že se těmto duším zemřelých odkládají také pokrmy. A takovým oblíbeným jídlem, oblíbenou pochoutkou duší zemřelých, by měly být bobaľki, což jsou pečené buchtičky polévané mlékem, sádlem a posypané makem.“

Romský výtvarník Dezider Fertö: Část Betlému. Česko, 1984-1992. Ze sbírek Muzea romské kultury|foto: Jana Šustová

Výstavu Vánoce u sousedů můžete v Muzeu Podblanicka ve Vlašimi navštívit do 30. prosince. Otevřena je denně kromě pondělí a Štědrého dne.