Vojenští kaplani v armádě oficiálně pracují už 15 let!

1. červen 2013
Křesťanský týdeník , Křesťanský týdeník

V roce 1998 uzavřelo ministerstvo obrany smlouvu s církvemi, které kaplany vybírají z řad svých duchovních. V současnosti pracuje v armádě 29 kaplanů z osmi církví.

Snahy o obnovení duchovní služby v armádě začaly hned po listopadu 1989, ovšem cesta to nebyla jednoduchá. Počáteční nedůvěra panovala na obou stranách, jak na straně církví, tak i rezortu obrany a vedení armády.

Po dlouhém hledání ideálního modelu duchovní služby pro české, tj. ve velké většině ateistické, vojáky přišel praktický pokus. V roce 1996 vyjel na misi do Bosny český kontingent, který doprovázel římsko-katolický kněz a první kaplan Armády České republiky Tomáš Holub. Šlo o zlomový moment, připomíná hlavní kaplan AČR Jan Kozler: „Tomáš Holub přivezl de facto objektivní potvrzení, že určitý styl služby a určitý přístup křesťanského duchovního má smysl. Vojáci si toho cení a hlavně jeho služby využívají.“

Podobnou zkušenost má také Jan Böhm, který slouží jako kaplan u vojenské posádky v Táboře. S vojáky byl v misi v Afghánistánu: „V misi vojákům chybí jejich rodina, kamarádi, věřícím chybí třeba možnost zajít do farnosti, najednou není moc možností, jak a komu vypovědět, co vás zrovna trápí nebo tíží. Kaplan se proto v misi opravdu hodí, abych tak řekl.“

Ve dnech 12.-14. února ve VVP BOLETICE plnila rota ostré střelby z ručních a lafetovaných zbraní

Podle hlavního kaplana Jana Kozlera se podařilo nastavit takový model duchovní služby, který vyhovuje všem, vojákům věřícím i nevěřícím, a také jejich velitelům.

Slova hlavního kaplana potvrdili příslušníci 42. mechanizovaného praporu, který sídlí v Táboře: kaplana oslovují zásadně „padre“, označují ho za svého kamaráda a chodí za ním bez rozdílu veřící i nevěřící.

autor: Magdaléna Trusinová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.