Vltava v centru Prahy zrudla. 'Mánes krvácí,' napsala umělecká skupina

Hladina řeky Vltavy dostala sytě červenou barvu, která se táhla od Mánesa až po Národní divadlo. Na místě proto zasahovali hasiči.

Chemická jednotka hasičů na místě potvrdila, že látka nebyla škodlivá. Šlo o pigment do barev, který se ve vodě po chvíli rozpustí. Také vedení Mánesu nevnímá akci jako poškození vlastního majetku a neuplatní žádnou vzniklou škodu.

„Zjistili jsme, že látka není v databázi nebezpečných látek. Pravděpodobně šlo o anorganický pigment do barev,“ potvrdil mluvčí pražských hasičů Martin Kavka s tím, že látka by neměla být nebezpečná ani pro životní prostředí. Obarvená voda byla pro lidi v centru Prahy spíše atrakcí. Červenou řeku si ze břehu fotili, lidé na šlapadlech a loďkách se po červené řece projížděli.

Po rudé Vltavě dál plují šlapadla|foto: ČTK,ČTK

Mluvčí pražských policistů Tomáš Hulan poznamenal, že zástupci magistrátu odboru životního prostředí, ani zástupci Povodí Vltavy v akci neshledali nic protiprávního.

Policie tak pouze vyšetří, jestli se třeba umělci nedopustili přestupku co se týče veřejného pořádku. Jestli ani tam vyšetřovatelé nic nenajdou, bude Bolt958 bez postihů.

NE komerci

K akci se pak na svém facebookovém profilu přihlásila umělecká skupina Bolt958. Její členové na sociální síti zveřejnili fotografie, jak z budovy Mánesa nalévají barvu do vody. Akcí „Mánes krvácí, začíná smrdět“ chce Bolt958 podle svého vyjádření vyvolat debaty o využití této budovy.

„Mánes má sloužit umělcům, avšak v současné době je spíše rozděluje. V prostorách výstavní síně se střídají komerční akce typu výstavy PlayStation, Ferrari anebo momentálně prodejna Reebok s tělocvičnou," napsala skupina na facebooku.

Budovu s výstavní síní nechal koncem dvacátých let 20. století postavit Spolek výtvarných umělců Mánes, jehož prvním předsedou byl malíř Mikoláš Aleš. Nyní budovu provozuje Nadace českého výtvarného umění, které památku přiřkly po letech sporů soudy. Neuznaly nástupnictví spolku Mánes, který obnovil svou činnost po roce 1989.

Nadace čelila v minulých letech kritice části výtvarné obce, že s výtvarnou scénou nekomunikuje, nehospodárně nakládá se svým majetkem, její správní rada není volena transparentně a nenechá mezi sebe vstoupit zástupce mladší generace výtvarníků.